kapitola III. - konec

 

Druhý den muž skutečně volal. Domluvili se na čase. Mladík nervózně položil telefon. Z čeho je probůh tak nervózní? Pozval ho jen kvůli Rubymu.

Shane ho večer vyzvedl a Gregory je odvezl do malé potemnělé restaurace. Měli v ní dokonalé soukromí a klid. Večeřeli a Curtis muži vyprávěl o Rubym a Dustovi. On tiše poslouchal a občas se na něco zeptal. Měl v sobě vrozený klid a rozvážnost, přesto mladík v každém pohybu viděl jeho macho sílu. Když popíjel ze skleničky, opřel se pohodlně do křesla nebo jen sledoval mladíka svým pronikavým pohledem. Vše v něm křičelo chlap! Sakra kus chlapa! Curtis si během večera začal uvědomovat, že jeho mužské charisma působí i na něj. Tělo vnímalo každý pohled, úsměv či pohyb, který v Shanově podání působil jako smyslná hra.

Mladík se omluvil a odešel na toaletu. Umyl si ruce a obličej. Utřel do papírové utěrky a zadíval se do zrcadla. ´Proboha seber se. Ruby možná trochu vybočoval ale on? Je úplně někde jinde.´ Napomínal se vduchu. Vrátil se ke stolu a snažil se neposlouchat Shanův telefonní hovor. Muž zavěsil.

“Promiň. Kde jsme to byli?” Vypl telefon a schoval do kapsy. Curtis lehce zhypnotizovaný jeho pohledem se snažil vzpomenout.

“Hmmm... vlastně mi to nepřijde zrovna taktní.” Překvapil ho Shane. Mladík se přiznal, že nerozumí.

“Vyprávět muži, který tě pozve na schůzku o jiném.” Usmál se muž a dokonale Curtise odzbrojil. Jemu v hlavě stále dokola křičelo jedno slovo. Schůzka. Shane ho tiše sledoval, jakoby četl jeho myšlenky. Když si všiml, že si mladík uvědomil skutečný důvod jejich setkání, usmál se.

“Chceš zůstat tady nebo jít jinam?” Curtis sebou cukl a nejistě se mu zadíval do očí. Vzpomněl si na Jordyho slova. ´Máme slabost pro blonďaté krásky... já, Shane a Kane.´

“Myslím... chci jít jinam.” ´Někam, kde jsou lidi... hodně lidí.´ Pomyslel si. Cítil se jako ty drobné černovlasé krásky, které tak rád sváděl. Co bylo horší. Věděl, že by tak jako ony podlehl. Jemu ano. Shane mávl na číšníka a zaplatil.

S Curtisovým naváděním dojeli do nočního clubu. Když se v závěsu s Gregorym vydali dovnitř, mladík trochu zaváhal. Tohle asi nebude nejlepší místo pro někoho jako je Shane. Nejistě k němu otočil hlavu, když ho muž chytl za ruku a vedl mezi hosty. Jejich společník se odpojil a stoupl na bar nedaleko od nich. Netrvalo dlouho a pár obklopili Curtisovi známí. Shane popíjel své pití a trpělivě odpovídal na dotazy dívek. Dokonce ani neodmítl pozvání k tanci. Mladík zamračeně sledoval ploužící dvojici. Je na schůzce s ním nebo s ní? Mávl na barmana a objednal si další pití.

 

Otevřel oči a pomalu zamrkal. Zadíval se do stropu. ´Bože, kolik jsem toho vypil?´ Promnul si obličej a snažil se probrat. Otočil hlavu vedle sebe. Rychle si sedl. Vedle něj spal Shane. Mladík sklonil hlavu. Co nejtišeji vstal a sebral své věci. Nejradši by se někde zakopal. To byl tedy večer.

 

Ruby s Dustem se ve škole celý týden neukázali. Shane Curtise několikrát vyděsil, když se mu marně snažil dovolat. Koncem týdne telefon přestal zvonit. Mladík přesvědčoval sám sebe, že je to tak v pořádku. Proč by si s tím měl lámat hlavu? Ve skutečnosti Shana vlastně ani nezná a ani trochu není jeho typ. Vrátí se ke svým černovlasým kráskám. Ano. Přesně to udělá.

Mladík vyšel ze školy a okamžitě si všiml hloučku, který se tvořil pod schody. Ve skutečnosti si všiml muže, kolem kterého se hlouček tvořil. Se svou vrozenou ležérností se opíral o nízkou zídku a tradičně telefonoval. Aniž by vnímal dívky kolem, sledoval vchod. Když si všiml mladíka, zavěsil. Omluvil se a protáhl hloučkem. Curtis znejistěl ale sešel k němu.

“Zdravím.”

“Já tebe.” Zachytil mladík pohledy svých spolužáků. Povzdechl si.

“Nemohli bysme odsud?”

Muž přikývl a vedl ho ke svému autu. Gregory čekal u něj. Odvezl je do hotelu. Cestou oba mlčeli.

Curtis se rozhlédl po prázdném apartmá. Shane si svlékl sako a přehodil přes křeslo.

“Něco k pití?” Mladík zakroutil hlavou a posadil se na gauč.

“Takže?” Sedl si muž proti němu a zadíval se na něj. Curtis přizvedl obočí. Shane si povzdechl a pohodlně se opřel do křesla.

“Nejdřív se tak mistrně vytratíš a pak mi nebereš telefon. Proč?” Otočil hlavu ke dveřím, které se otevřely. V nich stál Jordy s vysokým blonďatým mužem – vyzařovalo z něj to samé, co z Cola či Gregoryho. Mladík si všiml Curtise. Rychle otočil hlavu ke svému bratrovi.

“Přijdu později.” Vytlačil muže ze dveří. Curtisův výraz nemohl být víc zmatený. Podíval se zpět na Shana. Ten sledoval jeho – svým sebejistým, pronikavým pohledem.

“Tedy?” Mladík se mu zadíval do očí. To nemůže myslet vážně. To mu skutečně nedochází, proč se mu vyhýbá?

“Neuvědomuju si, že bych tě něčím urazil.” Přemýšlel Shane. Curtis vytřeštil oči. ´Dělá si legraci, že jo? On urazil mě?´ Zamračil se a sklonil hlavu.

“To já.” Povzdechl si a opět k němu zvedl oči. Muž nejistě zakroutil hlavou.

“No tak. Nejdřív mi vůbec nedojde, proč si mě pozval. Pak se zachovám, jako naprostej zbabělec a zatáhnu tě mezi svý známý. Jak největší hlupák na ně začnu žárlit, protože se jim ze slušnosti věnuješ a opiju se. No a nakonec ještě usnu cestou domu.” Vysvětloval mladík zničeně. Cukl sebou, když Shane beze slov vstal a přešel k němu. Dokonale mladíka šokoval, když se k němu naklonil a rukama se opřel za ním. Přitom ochutnal jeho rty. Curtis se zabořil do sedačky. Cítil tlukot svého srdce a chvějící se dech. Váhavě odpověděl. Muž se usmál a prohloubil polibky.

Odklonil se a zadíval se mladíkovi do přivřených očí. Vztáhl ruku a pohladil ho po tváři.

“Teď já. Dobře?” Posadil se vedle něj.

“Ve skutečnosti jsem chtěl slyšet o Rubym a Dustovi. Je to jeden z mých bratrů. Zajímá mě vše, co se jich týká. Tvým známým jsem se nevěnoval ani tak ze slušnosti ale protože jsem se od nich o tobě dost dozvěděl. A upřímně když se opiješ, jsi neuvěřitelně rozkošnej a okouzlující.” Curtis dokonale zrudl. Shane se usmál.

“A ten konec. Nebyl jsi tolik opilý, abysis neuvědomoval, co děláš. Přesto sis dovolil usnout. Beru to jako důkaz, že mi věříš. Třebaže jen podvědomě.“ Překvapil ho muž. Mladík se mu zadíval do očí. ´Kdo potřebuje černovlasý krásky.´ Pomyslel si a usmál se. Naklonil se k muži a zlehka ho políbil. Shane se pousmál a objal ho kolem pasu. Přitáhl blíž k sobě. Něco zabručel a zničeně se odklonil, když se opět otevřely dveře.

“Jsi jedináček, že?” Curtis nechápavě přikývl.

“Občas to musí být užasný.” Povzdechl si muž a tazavě se podíval na příchozí. Jedno bylo Shanovo dvojče, za ním stál krásný světlovlasý muž. Mohl by být Dustovým starším bratrem. ´Slabost pro světlovlasý krásky.´ Vzpomněl si Curtis opět na Jordyho slova.

“Zdravim, rušíme?” Zeptal se rudovlasý a prohlížel si Curtise. On jeho. Z bratrů byl Shanovi skutečně nejvíc podobný – postavou i v obličeji. Mohl být jen o pár let starší. Snad o rok.

“Tvoje pozorovací schopnosti jsou ohromující.” Pobavil Shane bratra a postavil Curtise.

“Vše, co se mě týká je ohromující.” Usmál se muž a podal ruku mladíkovi.

“Jsem Kane.”

“Curtis... moc mě těší.” Otočil hlavu k blonďákovi. Ten se pousmál a podal mu ruku.

“Já jsem Cobie. Rád tě poznávám.” Potřásli si.

“Vlastně jsme přišli za Rubym s Dustem. Máme v plánu večeři. Mysleli jsme, že by se mohli přidat.”

“Už tu nejsou. Dust ho dnes vezl domů.” Cobie si povzdechl.

“Tak jindy. My nebudem dál rušit, pokud tedy s námi nechcete jít vy.” Chytl muž Kana za ruku a podíval se na jeho bratra. Ten se pousmál a přikývl.

“Dobrý nápad.” Zvedl oči ke Kanovi. Muž opětoval úsměv a sklonil se ke Cobiemu aby ho políbil. Vedl pryč. Pár šel za nimi.

 

Ruby sledoval ubíhající ulice za okny. Povzdechl si a otočil hlavu k řidiči. Dust tak tvrdohlavě trval na tom, že ho odveze. Jistěže trval. Ruby si znovu povzdechl a sklonil hlavu.

Model zajel do podzemních garaží a zaparkoval. Vyndal Rubyho tašku a otočil k němu hlavu. Všiml si nesouhlasného výrazu. Nechápal proč tolik protestoval, když se nabídl, že ho odveze. Měl by být rád nebo ne? Měl by být rád, že má starostlivého a pozorného milence. Měl by být rád, že konečně budou sami. Proč není?

Ruby se na něj zadíval. Zamračil se a přistoupil k němu. Dust překvapeně zamrkal, když ho mladík políbil a chytl za ruku.

“Pojď, něco ti ukážu.” Vedl ho k výtahům. Vyjeli do nejvyššího patra, kde byl pouze jeden byt. Ruby otevřel a pustil mladíka dovnitř. On se rozhlédl po velkém obývacím pokoji. Byl prosvětlený skleněnými stěnami. Pokoj přecházel ve velkou knihovnu, plnou knih. Nad ní byla ložnice.

Ruby odložil svou tašku a čekal až si mladík všimne. Rozhlížející se Dust sebou cukl při pohledu na jeden z velkých obrazů na stěně. Otočil hlavu k jinému. Zvedl oči k ložnici. Podíval se na mladíka. Ten se zamračil, když si všiml výrazu.

“Na všech... na všech jsem já.” Zrůžověl model snad poprvé v životě. Ruby sklonil hlavu.

“Nejen tady.” Vedl ho do chodby vedle kuchyně. Dust se rozhlédl po soukromé telocvičně. Všechny fotky byly umělecké, v životní velikosti a zarámované.

“Máme to v rodině. Neradi ukazujeme slabost. Slabý slovo, neradi.” Zamračil se Ruby.

“Nemyslím, že se někdo může divit, vzhledem k tomu do jaké rodiny patříme.” Dust se pousmál a přikývl.

“A jednou z mých největších slabostí jsi ty. Vždy jsi byl.” Překvapil Ruby mladíka.

“Bál jsem se, že tě to vyděsí. Bál jsem se, že zjistíš jak moc a jak dlouho...” Zmlkl, když si k němu Dust stoupl a chytl ho za ruce. K mladíkovu úžasu se usmíval.

“Stále jsem měl pocit, že tě do něčeho tlačím.” Sklonil se ke rtům.

“Že ve skutečnosti chceš být jen přítel.” Líbal ho něžně.

“Jsem rád, že to tak není.” Okouzlil Rubyho něžným úsměvem a opět ochutnal.

“Tlačil jsi.” Zabručel mladík. Dust se pobaveně usmál a přikývl.

“Možná. Ale teď vím, že tys chtěl abych to dělal. Bolí to ještě?” Přejel palcem po dolním rtu. Ruby zakroutil hlavou.

“A ty modřiny?” Mladík si vyhrnul mikinu a dotkl se jedné z modřin. Už byly téměř zahojené.

“Některý ještě trochu.” Pokrčil rameny. Dust se pousmál a přizvedl si jeho bradu.

“Dobře.” Vpil se něžně do rtů.

“Pojď.” Zašeptal a odtáhl ho od sebe. Vedl přes zbytek bytu do ložnice. Ruby si uvědomil, proč se model ptal na stav jeho zranění. Dokonale zrudl a otočil k němu hlavu. Dust se něžně pousmál a sedl si na postel.

“Pojď sem.” Poposunul se na posteli a podal mu ruku. Posadil mladíka obkročmo na své nohy. Zajel prsty pod mikinu a svlékl mu ji. Všiml si Rubyho výrazu. Pousmál se.

“Jak to děláš, že jsi tak rozkošnej a zároveň sexy?” Zašeptal a přitáhl si ho. Stále zrůžovělý Ruby si povzdechl do jeho úst a položil mu ruce kolem ramen.

Cítil Dustovy velké horké ruce snad všude. Hladily ho po bocích, jemně masírovaly zátilek, dráždily bradavky. Bradavky. Mladík jemně zasténal. Dust vsál bradavku mezi rty a jazykem kroužil kolem pak zlehka chytil mezi zuby. Přitom prsty přejel přes vypracované břicho. Rozepl knoflík a chytl kovový zip. Rukou vklouzl do kalhot a přes látku trenýrek ucítil Rubyho vzrušení. Nedočkavě poposedl a olízl si rty. Musí pomalu... pomalu ho připravit. Jemně ho stiskl a spokojeně poslouchal záchvěv mladíkova dechu. Suché polknutí, když ho začal zlehka masírovat.

Ruby sklonil hlavu a opřel ji o svou paži. Jemně přizvedl boky, když ucítil hebké sevření Dustových prstů na holé kůži. Mladík ho jemnými pohyby přinutil kleknout si, stáhl mu kalhoty a následně trenýrky. Rubyho penis nachvíli pohladil chladivý vzduch než ho opět objala Dustova velká dlaň. Byla tak neskutečně horká a její pohyby...

“Lehni si. Chci tě vzít do úst.” Zašeptal model u jeho ucha. Mladík se odtáhl a zadíval se mu do očí.

“Chtěl bych... taky.” Vydechl. Dust se zhluboka nadechl. To je tedy rozhodně víc v než doufal. Vyprostil své nohy z pod mladíka a sáhl ke knoflíkům svých kalhot. Usmál se půlkou úst.

“Pomůžeš mi?” Zadíval se Rubymu hravě do očí. Jeho srdce poskočilo. Vztáhl ruku a chvějícími se prsty se dotkl mladíkova hrudníku. Namířil si to níž. Rozepl knoflíky a pomohl Dustovi z kalhot, pak z černých trenýrek. Zadíval se na něj. Krásné štíhlé tělo. Viděl ho už tolikrát, přesto ho vždy okouzlilo. Sklonil se k němu a ochutnal. Dust něco zamručel a opřel se o ruce. Rubyho nezkušené ale něžné doteky v něm probouzely silnější a silnější žár. Pohladil ho po hlavě a prsty pokračoval přes páteř mezi půlky.

Mladík něco zamumlal a odtáhl se. Křečovitě sevřel přikrývku pod sebou. Dust svým dlouhým prstem kroužil uvnitř jeho těla a rozdmýchával nový druh žáru. Cítil i bolest ale všechno ostatní ji odsunulo.

“Hmm... zapomínáš se.” Zašeptal Dust u jeho ucha. On se zachvěl a opět ho vzal do úst. Mladík přivřel oči. Ta jeho horká ústa a hbitý jazyk, těsnost – přidal druhý prst. Plánoval přimět ho šeptat své jméno a prosit, aby si ho vzal. Asi změní plán.

“Ruby, to stačí.” Řekl nedočkavě a přizvedl mladíka k sobě. Zadívali se do očí. Dust zalapal po dechu. Ruby nemusel nic říkat, prosit. Oči to udělaly za něj. Model se něžně pousmál a už po tolikáté se snažil zklidnit svůj dech, tlukot svého srdce.

“Už nechci dýl čekat.” Přitáhl si mladíkovy rty.

“Já... taky ne.” Opřel se mu Ruby o ramena potom co si ho Dust přítáhl do klína.

“Ale...” Dodal, když pod sebou cítil jeho vzrušení.

“To je v pořádku, Ruby... pomalu se posaď, dobře?” Líbal ho zlehka a odolával nutkání stáhnout ho k sobě. Ruby rozechvěle přikývl. ´Nádhera.´ Užíval si Dust horkost, která ho pomalu obklopovala. Zasténal, když ho mladík jedním rychlým pohybem přijal do sebe. Pevně ho držel a snažil se chytit dech. Co mu to jen dělá?

“Jsi... jsi v pořádku?” Zeptal se ochraptěle a odtáhl se. Ruby polekaný svými vlastními pocity se mu zadíval do očí.

“Myslel jsem, že to bude lepší rychle.” Dust se usmál. Těšila ho myšlenka, že Rubyho nikdy nikdo takhle neviděl a už neuvidí. Jen on.

“Hmm... ještě jsi neskončil nebo ano?” Usmíval se spokojeně. Mladík zakroutil hlavou a sklonil se ke rtům.

 

Dust ležel v posteli a držel spícího mladíka. Prohlížel si plakát nad postelí. Pousmál se a opatrně vyprostil svou paži. Naklonil se nad okraj postele a mezi hromadou oblečení našel své kalhoty. Vytáhl telefon.

Ruby se jemně zamračil a pomalu zamrkal. Uslyšel zvláštně povědomý zvuk. ´Foťák?´ Otevřel oči. Překvapeně je rozšířil.

“Co to... co to děláš?” Zakryl se instinktivně. Dust se usmál.

“Fotím si tě.” Ruby si sedl.

“Ale proč?”

“Žertuješ? Ty máš mých fotek spoustu, já tvou žádnou.” Stáhl přikrývku níž a opět mladíka vyfotil. Ten sebou cukl.

“Ale... ale žádnou nahou.” Odporoval Ruby. Dust vykouzlil jeden ze svých hravých úsměvů.

“Hmm... to můžem napravit.” Naklonil se k mladíkovi a políbil ho.

“Co takhle pár sexy fotek do soukromé sbírky?” Očaroval Rubyho pohledem. On se rozechvěle ale pobaveně pousmál a přikývl.