kapitola III. - konec

 

Styx se probral. Zadíval se do stropu a uvědomil si, kde je. Zamračil se a sedl si.

“Jak je ti?” Motýl otočil hlavu vedle postele. Dion se povzbudivě pousmál.

“Jsem v pořádku.” Ne, není. Nebude dokud se nevrátí zpátky. Do jeskyně. K němu.

Dion překvapeně hleděl do dveří. Styx mu oznámil, že musí mluvit se Shaudokem a bez dalších řečí odešel.

 

Mravenec se zadíval na ležící pár. Thane se pohodlně rozvaloval v houpací sítí. V náruči mu ležel Shahai. Hlavu položenou na jeho hrudníku a objímal muže kolem pasu. Měl zavřené oči a tiše zpíval. Shaudok se pousmál – vypadali spolu kouzelně. Drobný čistý křehký motýl a Thane.

Pavouk otevřel oči a otočil hlavu k muži. Všiml si výrazu.

“Něco se děje?” Shahai přestal zpívat a zvedl hlavu. Usmál se a popřál dobré ráno. Mravenec odpověděl a otočil hlavu zpět k pavoukovi.

“Je to pravda? To o tobě, Gailovi a Gafaiovi.”

“Záleží na tom?” Neměnil se Thaneho výraz. Shaudok se zamračil.

“To snad nemyslíš... proč si ksakru nic neřek?” Řekl rozčíleně.

“Krásnej něžnej oblíbenej motýl.” Připomněl mu pavouk. Mravenec sklonil hlavu. Měl pravdu, kdo by věřil pavoukovi – obzvlášť pavoukovi jako je Thane. Gail a Gafai byli místní miláčci.

“Co chceš abych udělal?” Zadíval se mu do očí.

“Dělej, co chceš.” Řekl Thane bez zájmu. Shaudok zakroutil hlavou.

“Ale on tě obvinil. Všichni si myslí, že to tys ho zabil.”

“Nestarám se o to, co si myslí.” Mravenec si povzdechl. Nějak od muže nečekal nic jiného. Omluvil se a šel pryč. Sedl si na bar a zabořil prsty do vlasů. Dion se nejistě podíval na Styxe. Mladík zakroutil hlavou a šel pryč. Motýl zaváhal ale pak si stoupl k mravenci.

“Shaudoku?” Položil mu ruku na paži. Muž otevřel oči.

“Děsí mě představa, že Gafai nemusel být jediný, kdo mu stál v cestě.” Zašeptal. Dion se zamračil. Nikdy ho neviděl v podobném rozpoložení a rychle si uvědomil, že ani vidět nechce.

“Co se stalo?” Řekl opatrně. Shaudok zvedl hlavu a otočil ji k němu. Přestože působil tak bezradně, oči hořely – dvěma silnými spalujícími plameny. Dion se zachvěl. Muž se zamračil.

“Nechci o tom mluvit.” Vstal a chtěl jít pryč. Sklonil hlavu k motýlovi, který ho zastavil. Mladík se zamračil a objal ho kolem pasu. Přitulil se k němu. Shaudok udiveně zvedl obočí. Zavřel oči a pevně ho objal.

 

Když Shaudok odešel, Shahai nejistě zvedl oči k Thanemu.

“O čem to mluvil?” Thane si povzdechl.

“Zapomeň na to, neni to podstatný.” Hladil ho prsty po zádech. Motýl zakroutil hlavou.

“Ale... ale mně na tom záleží. Ty jsi Gafaie nezabil, že?” Mračil se. Pavouk se pousmál.

“Když se mračíš, jsi ještě rozkošnější než obvykle.” Přitáhl si mladíkovo rty a něžně ho umlčel. Konečně mu dovolil odklonit se.

“Prosím, chci vědět, co se stalo.” Pokračoval motýl. Thane se k němu zvedl a políbil. Dlouze a měkce. Odklonili se. Shahai zalapal po dechu a zadíval se mu do očí.

“To Gail ho zabil, že?” Opíral se muži o hrudník. Pavouk se začal tiše smát. Chytl ho a obratně se vyhoupl ze sítě. Položil do postele a naklonil se nad něj – tak jako jejich první noc tady.

“Co musím udělat, abych tě umlčel?” Usmíval se pobaveně. Sklonil se k němu a opět ochutnal hebké měkké rty. Motýl se zachvěl a zavřel oči. Thane ho pohladil po tváři a prsty sklouzl ke košili. Zručně rozepl. Rozhrnul látku a svezl se k růžové bradavce. Shahai něco zašeptal a chytl ho za ruku. Muž propletl jejich prsty a svými rty a jazykem hladil mladíkovo krásnou bělostnou kůži. Tolik se mu líbilo cítit její vůní, její chuť.

Shahai se pomalu propadal, omámen něžnou horkou péčí. Každý další dotek - pohlazení v něm probouzelo nové hřejivé pocity. Ucítil ruku na svém bříše. Zadržel dech. Dotkla se kalhot. Prsty vklouzly pod. Mladík zašeptal jméno. Thane se zachvěl. Z jeho sladkých rtů znělo jako pohlazení. Prsty ho pošimral a pak objal. Pohl rukou. Shahai přivřel oči a jemně se zamračil.

“T-Thane.” Vydechl až vyčítavě. Dlaň vystřídaly mužovo měkké rty a jazyk. Rozlévaly žár do celého těla. Když už si myslel, že víc nesnese, Thane ho propustil a pomalými horkými polibky poséval vnitřní strany stehen. Shahai si rukou zakryl oči a prohl se proti němu. Muž se zhluboka nadechl a prsty zajel mezi mladíkovo půlky. On otevřel oči, když se k dříve nepoznané slasti přidala bolest. Chtěl ucuknout boky ale Thane ho chytl.

“Uklidni se, brzy to přestane bolet.” Řekl ochraptěle a snažil se nemyslet na úžasnou těsnost a horkost. Něžně mladíka políbil a nepřestával kroužit prstem. Motýl mu trochu polekaně hleděl do očí. Všiml si něhy v nich a stejného ohně, který spaloval i jeho. Ne. Thane by mu neublížil. Nikdy by mu neublížil. Snažil se najít si pohodlnější polohu. Muž se uvolněně pousmál a znovu ho políbil.

Shahai si uvědomil, že bolest pomalu ustupuje. Touha a žár zůstaly – ve skutečnosti sílily. Jak byl naivní. Jeho tělo snese víc, mnohem víc.

Thane se něj zadíval. Mladík se mu chvěl pod prsty a jemně zvedal boky. Stále si nebyl jistý, zda už je připravený. To poslední, co chtěl, bylo ublížit mu. Nikdy se tolik nesnažil, tak dlouho nečekal a zároveň po nikom tolik netoužil. Shahai najednou otevřel oči. Pohled v nich žádal o víc, žádal o vše. Muž se odhodlal a uvolnil své prsty. Motýlovo rty se zachvěly v protestu. Thane je umlčel svými.

Shahai se mírně zamračil – opět ta bolest. Uvědomil si, že prsty vystřídalo něco většího – mnohem víc horkého. Pevně se muže chytl a čekal až bolest přestane. Přestane. Byl si jistý. Thane to slíbil.

Muž se zhluboka nadechl. Možná měl ještě počkat – jen malou chvíli. Pomyslel si, když ho sevřela jeho těsnost.

“P-Přestane to bolet... mě taky přestalo.” Překvapil ho motýl. Otevřel oči. Shahai ho starostlivě sledoval. Srdce poskočilo a on skoro vyvrcholil.

“Bolet?” Byl rád, že má čas trochu se zklidnit. Přivřel oči, když se pod ním Shahai zavrtěl. Pevně ho chytl.

“Vydrž chvíli.” Políbil ho.

“Proč sis myslel, že cítím bolest?”

“Mračil ses.” Vyložil si mylně jeho výraz. Thane se usmál.

“To nebylo kvůli bolesti, Shahaii.” Laskal něžně chvějící se rty.

“Ale protože ucítit tě kolem sebe, bylo tak nesnesitelně příjemný.”

“Takže.. takže se ti to líbí?” Chtěl vědět motýl.

“Ano a moc.” Byl si jistý, že nikdy nevedl během sexu absurdnější rozhovor. Na druhou stranu všechno, co zažíval s Shahaiem, zažíval poprvé.

“Mně taky.” Usmál se motýl šťastně. Thane pobaveně vydechl a políbil ho.

“Dobře.” Pohl se pomalu.

“Protože jsme ještě neskončili.”

 

Ráno se probral. Promnul si oči a zadíval se do stropu. Cítil se příjemně unavený a... těžký? Sklonil hlavu a zadíval se do temně zelených očí. Zářily – tak jako jejich majitel. Tak teď už ví proč těžký. Shahai ležel na něm, hlavu položenou na jeho hrudníku – ruce pod bradou. Usmíval se snad tím nejsladším úsměvem, jaký muž kdy viděl. Pousmál se přítáhl si rty.

“Dobré ráno.” Zašeptal.

“Jak je ti?” Užíval si hebkost vlasů mezi prsty.

“Jsem trochu rozlámaný a bolavý.” Usmál se Shahai, očividně ho to neznepokojovalo. Thane uvolněně přikývl.

“Chtěl bych je vidět.” Překvapil mladíka. Nechápavě zakroutil hlavou.

“Tvoje křídla.” Vysvětloval muž. Motýl vytřeštil oči.

“T-to... to ne. Nejsou... jsou...” Rozkoktal se.

“Nádherná.” Doplnil ho Thane. Shahai zvedl obočí. Pavouk se laskavě usmál a pohladil ho po tváři.

“Už jsem je viděl... v lese.” On zakroutil hlavou. Muž jemně přikývl. Shahai si povzdechl. Thaneho srdce se zachvělo. Pousmál se a okouzleně sledoval motýla. On jeho. Všiml si něhy a obdivu. V jeho očích není bezbarvý a obyčejný – je křehký a krásný. Dojatě se pousmál a přitulil se k muži.

 

Vesničané byli nadšení, když Dion po několikadenní přestávce otevřel. Motýli překvapeně hleděli na Shaudoka. Přišel s oznámením, že Gaila už několik dní nikdo neviděl.

“Hmmm... ne že by mi to vadilo, ale proč by odcházel?” Ozval se Dion.

“Možná se bál, že by mu vesničani přece jen nevěřili.” Pokrčil Styx rameny a sledoval zpívající dívku. Dion k němu nechápavě otočil hlavu. Můra udiveně zvedla obočí.

“On to neví?” Podíval se mladík na Shaudoka. Zakroutil hlavou a vzal si pohár.

“On neví co?” Zamračil se Dion. Mravenec si povzdechl a řekl mu pravdu o Gafaiovo smrti. Jak čekal. Motýl se tvářil jako malý bůh pomsty. Malý sexy bůh pomsty. Chytl ho a přitáhl do své náruče.

“Klid. Zhluboka dýchej.” Řekl klidně. Dion k němu zvedl oči. Zamračil se na něj.

“Proč jsi nic neudělal?” Zakroutil hlavou. Shaudok si povzdechl.

“A co jsem s tím měl dělat?” Motýl se mu vytrhl.

“Říct to ostatním. Říct to všem!” Mravenec se zhluboka nadechl.

“Nevěřili by!” Zvýšil hlas.

“Moh jsi to alespoň zkusit. Vždyťs to ani nezkusil!” Trval Dion na svém. Shaudok se rozhlédl po vesničanech kolem. Sledovali hádku. Zamračil se.

“Tohle nenám za potřebí.” Šel pryč. Dion překvapeně zamrkal. ´To snad nemyslí...´

“Počkej. Nemůžeš teď odejít!” Doběhl muže. On se zastavil a otočil. Stáli před domem.

“Ne. V tom se pleteš. Můžu a odcházím! Mám týhle zatracený vesnice po krk!” Dion se na muže zadíval. Konečně ho viděl – ohnivé zvíře, které chtěl tolik spatřit. Bylo silné, bylo děsivé – bylo nádherné a bylo snad to jediné, co teď  vidět nechtěl.

“O čem to ksakru mluvíš?!” Zamračil se.

“Neustále za mnou všichni lezou. Shaudok je dobrák – ten nám pomůže. Má to v krvi.” Dionův vztek trochu vychladl. Měl pravdu – dost vesničanů za mužem chodilo, třeba jen pro radu.

“Pomáhám jim, chráním je, riskuju pro ně život. Byl jsem dost naivní, když jsem si myslel, že to něco znamená.” Mračil se muž.

“Mýlil ses. Já za nimi byl. Mluvil jsem s vesnickou radou. Nevěřili mi.” Dion udiveně zvedl obočí.

“A obvinili mě. MĚ.” Zdůraznil. Motýl se bál zeptat.

“Obvinili mě, že jsem se spolčil s pavouky. Dokonce mě obvinili ze zmizení Gaila. Už nejsem velitel strážců. Jedinej důvod, proč tu volně chodím, je ten že se mě bojí. Mě a Thaneho.” Oba chvíli mlčeli. Dion k muži přešel a vrhl se mu do náruče.

“Miluju tě.” Shaudok zalapal po dechu. Vážně teď řekl, že ho miluje?

“Tohle není zrovna nejlepší chvíle...”

“Ne. Tohle je perfektní chvíle. Mám rád svůj bar.” Zvedl k muži oči. Nechápavější výraz opravdu nemohl mít.

“Ale nechci tu zůstat bez tebe. Chci, abys mě vzal sebou.” Překvapil ho.

“Je mi jedno kam.” Mravenec na něj neschopen slova hleděl. Vztáhl ruku a pohladil ho po tváři. Sklonil se ke rtům a váhavě políbil, jakoby si stále nebyl jistý, zda rozuměl dobře. Dion se pousmál a nedovolil mu odklonit se.

 

Thane tiše kráčel před ostatními. Nijak ho nepřekvapilo, že Shahai se Styxem se také rozhodli odejít. Jediný, kdo je spojoval s vesnicí, byl Dion. Pavouk se nabídl, že je bezpečně vyvede z lesa. Ve skutečnosti mu nezáleželo na tom, kam půjde. Ne, dokud bude Shahai po jeho boku. Věděl, že o Styxe se postarají Dion se Shaudokem, pokud by se oni dva rozhodli zůstat v jeskyni.

Muž sklonil hlavu, když ucítil ruku ve svojí. Shahai se jemně pousmál a zvedl hlavu k nebi.

“Brzy bude tma.” Pavouk přikývl a pomohl mu přes masivní kořen stromu.

“Za chvíli tam budem.” Podal ruku Styxovi. Motýl se nepatrně pousmál a poděkoval. Thane se zamračil. Až Shiu potká, zabije ho. Možná mladíka opustil, aby ho chránil. Tedy alespoň tomu se pavouk snažil věřit. To ale nemění nic na faktu, že mu zlomil srdce. Styxovi – jednomu z mála, na kom Thanemu záleželo.

Skupina se zastavila, když dorazila k pavoukovo příbytku. On se zamračil a chytl Shahaie, strčil za sebe. Zavřel oči a chvíli tiše stál.

“Co se...” Zmlkl Dion, když k němu zvedl ruku.

“Je sám.” Ostatní na něj nechápavě hleděli.

“Shia.” Styx rozšířil oči a zopakoval jméno. Thane přikývl. Motýl se vydal do jeskyně. Shaudok ho rychle chytl a otočil hlavu k pavoukovi. Oba jemně přikývli a vydali se dovnitř. Motýli za nimi.

“Hmmm... trvalo vám to.” Ozval se muž rozvalující se v Thaneho křesle. Otevřel oči a pomalu vstal. Protáhl se. Dion s Shaudokem si ho se zájmem prohlíželi.

“S-Shio.” Vytrhl se Styx mravenci a vrhl se k pavoukovi. Všichni sebou cukli, když muže začal mlátit do prsou.

“Proč jsi mě tam nechal! Tolik... tolik jsem se bál, že už tě neuvidím!” Tekly mu slzy. Shia chytl ruce a zadíval se mu do očí. Překvapil přítomné laskavým úsměvem.

“Neplač ano?” Utíral mu jemně slzy.

“Byl to jediný způsob, jak tě ochránit.”

“A-ale s tebou jsem přece v bezpečí... ostatní se tě bojí.” Zakroutil Styx hlavou.

“Ne dost. Kdyby se naskytla příležitost bez zaváhaní by tě zabili. Co potom? Moh bych je všechny zabít, ale ty bys byl stále mrtvý.” Motýl na něj překvapeně hleděl.

“Tak jsem nad tím nepřemýšlel.” Sklonil hlavu. Pavouk si zničeně povzdechl.

“Myslím, že na jeden den bylo slz dost. Tak už s tím přestaň.” Řekl měkce a svou košilí mu sušil tváře. Thane Shiu zamračeně sledoval. Plánoval ho praštit, tak proč toho teď není schopen?

“Proč jsi přišel?” Muž k němu zvedl oči od můry.

“Nijak zvlášť mě nezajímá, co se jim stane ale... myslel jsem, že vás možná ano.” Držel Styxe, který se k němu přitulil.

“O čem to ksakru mluvíš?” Zamračil se Shaudok. Shia pokrčil lhostejně rameny.

“Když jsme se vrátili do jeskyní, čekal na nás ten váš opěvovanej motýl...” Zamyslel se.

“Gail?” Řekl Dion naráz s mravencem. Pavouk přikývl a otočil hlavu k Thanemu.

“Nabídl nám dohodu... slíbil, že nám pomůže dostat se bez problémů do vesnice.” Šokoval všechny.

“Říkal jsi dohodu.” Mračil se pavouk. Shia přikývl a lehce pobaveně a tázavě se na něj zadíval. Thane si zničeně promnul oči.

“To si snad děláš... “

“To není celý. Nejen, že chce tebe... chce vidět Shahaie trpět. Nejlíp hodně dlouho.” Sklonil hlavu k motýlovi. Ten se mu nejistě zadíval do očí. Otočil hlavu k Thanemu. Pavouk se tvářil dokonale temně.

“Shahai, Styxi... Dione. Zůstanete tady.” Řekl nesmlouvavě. Ani Dion se neodvažoval protestovat. Pavouk se podíval na Shaudoka. Ten přikývl.

“Nechápej to špatně. Je mi jedno, co se stane vesničanům. Chci jen vidět ty pavouky mrtvý... a tu třepetající bestii taky.” Mravenec se při pohledu do jeho očí zachvěl. Byl mnohem nebezpečnější a temnější než obvykle – byl lovec.

“Pak to vidíme stejně.” Podal Shaudok své věci Dionovi, chytl ho za ruku a přitáhl k sobě. Na rozloučenou políbil.

 

Shia, stojící na větvi nad vesnicí, sledoval dění na jedné z plošin. Většina z vesničanů ležela na zemi – obalená pavučinami. Někteří se nehýbali, jiní sebou cloumali a snažili se z hmoty dostat.

“Jak je mohli pochytat všechny?” Nechápal Shaudok, stojící na jiné větvi.

“Řekl bych, že je váš malý roztomilý motýlek uspal... všichni přece pijete lesní vodu.” Přemýšlel Shia. Mravenec k němu otočil hlavu.

“Pavoučí jed. Vydrží to hodiny.” Zhoupl se pavouk na nižší větev.

“Kořist je pak...”

“Nechci to vědět.” Přerušil ho muž a spustil se k němu. Shia pobaveně pokrčil rameny. Očividně se bavil a byl ve svém živlu.

“Zdá se, že si přivedli kamarády.” Vdechl lesní vzduch, nasáklý něčím temným. Na malý okamžik zpozorněl. Shaudok si všiml.

“Stalo se něco?”

“Ne, jen jsem...” Oba zvedli oči po křiku.

“Hmm... to bude Thane. Zkus to přežít.” Skočil pavouk.

Vatia vytřeštil oči a hleděl za Laniu. Muž se nejistě otočil. Ve stejnou chvíli ho Shia chytil pod krkem a bez větších problémů hodil proti kmeni stromu. Přitom sledoval Vatiu.

“Něco ti dlužím.” Pousmál se a šel k němu. Druhý pavouk se zachvěl.

 

Thane sledoval Gaila, který hystericky ječel na černovlasého pavouka. Důvodem byla Thaneho a Shahaiovo nepřítomnost.

“Jsem tu, co teď?” Motýl vyjekl a otočil se.

“T-Thane...” Roztáhl křídla. Vyděšeně vykřikl, když ho muž chytl za ruku.

“T-to bolí.” Snažil se.

“Dobře.” Stiskl pavouk pevněji a uhl před ránou druhého. Ten něco zasyčel a vyskočil. Byl pryč. Thane si povzdechl. ´Salticus.´ Sklonil hlavu k motýlovi.

 

Dion nervózně přecházel po pavoukovo jeskyni. Zbylí dva motýli k němu zvedli oči, když se zastavil.

“A dost.” Šel rázně ven. Oba ho následovali.

“Nechceš...”

“Chci.” Roztáhl temně černá křídla – místy přecházela v modrou a fialovou. Byla nádherná – zvláštně temná a sexy jako byl samotný motýl. Vzlétl a bez ohlédnutí letěl k vesnici. Styx otočil hlavu k Shahaiovi. Ten pokrčil rameny a následoval Diona.

 

Shia pustil bezvládné tělo na zem, další z takzvaných přátel. Textris - zadíval se na černovlasého muže. Většina z pavouků se rozutekla – Thaneho a jeho přítomnost je dostatečně vyděsila. Jen pár se jich snažilo bojovat. Nebyl si jistý, zda jsou tak arogantní čí naivní.

Zamračil se a otočil v úderu. Podařilo se mu vykrýt útočníkovu ruku ale druhá ho zasáhla do tváře. Ucítil ostrou bolest. Přizvedl obočí, když si uvědomil, kdo před ním stojí.

“Zdálo se mi, že cejtim tvůj pach.” Dotkl se tváře a zadíval se na zakrvácené prsty. Svět se s ním mírně zatočil. Černovlasá žena, stojící proti němu, se pousmála.

“Ráda vidím, že jsi neztratil nic ze svého půvabu přestože hledíš smrti do tváře.” Vztáhla ruku a dotkla se hrudníku. Muž zacouval a malátně se opřel o zábradlí.

“Nevim, jak vypadá smrt... ale tvůj ksicht rozhodně nenosí.” Ztěškl jeho dech. Žena se zamračila a silně ho udeřila do tváře.

“Už jednou jsi mě bytostně urazil, nechtěj udělat stejnou chybu.” Řekla vztekle.

“Když budeš hodný, možná si tě nechám na hraní.” Dodala. Shia omámeně zamrkal.

“Znáš mě, bejt hodnej mi nikdy nešlo.” Žena se chladně zamračila a chytla ho za vlasy.

“Jak chceš.”

 

Shaudoka drželi dva pavouci, třetí stál pobaveně před ním a prohlížel si ho.

“Jsi obyčejný mravenec. Proč sis myslel, že bys proti nám měl šanci?” Chytl jeho hlavu a naklonil na stranu. Shaudok se klidně pousmál.

“Očividně ses nikdy nepotkal s mravencem.” Zabral a silou odstrčil dva muže. Pavouk, stojící před ním, vyděšeně rozšířil oči.

“Jinak bys věděl o jejich síle.” Zlomil muž jedním pohybem jeho vaz. Otočil hlavu ke zbylým pavoukům. Jeden z nich se sesunul k zemi. Za ním stál temně se tvářící Dion. V ruce držel kus větve. Shaudok překvapeně zamrkal.

“Nemyslel sis, že tam vydržím jen tak čekat, nebo ano?” Praštil motýl znovu, když se pavouk začal zvedat. Třetí se někam vytratil.

“Myslím, že většina utekla nebo je mrtvá.” Objal muž motýla, který se k němu vrhl.

“A Thane se Shiou?” Mravenec si zničeně povzdechl, když si všiml zbylých motýlů. Procházeli vesnicí a vysvobozovali vesničany z pavučin. Většina z nich byla díky jedu stále mimo, nektěří byli mrtví.

“T-Thane.” Popolétl Shahai. Muž se opíral o zábradlí, před ním seděl Gail. Ruce měl svázané za zády, aby nemohl odletět.

“Thane!” Muž zvedl oči, zakroutil hlavou a odpoutal se od zábradlí. Čas se zpomalil. Gail sebral všechnu svou sílu a vrhl se proti Shahaiovi. Než se k němu stačil dostat, Thane ho chytl a strhl k zemi. Bohužel do míst, kde končila plošina. Motýlův křik se dlouho rozléhal lesem než tvrdě dopadl pod kořeny stromů. Čas se opět rozeběhl. Shahai strnule stál a hleděl pavoukovi do očí. Pomalu se pohl a natáhl k němu ruku. Chytl se  paže, pak se svěřil pevné náruči.

“Myslel jsem, žes ho chtěl zabít.” Stoupl si Shaudok k dvojici. Thane k němu zvedl oči.

“Hmmm... měl jsem pocit, že vesničani vymyslí něco duchaplnějšího než snadnou rychlou smrt.” Držel Shahaie.

“Ale tohle bylo docela uspokojivý.” Zadíval se do propasti.

“Kde je Shia?” Ozval se netrpělivě Styx.

“Naposled jsem ho viděl někde tím směrem.” Odtáhl od sebe motýla a vedl pryč. Ostatní šli za nimi. Pavouk se zastavil a sklonil hlavu.

“C-co se děje?” Zděsil se motýl. Thane se zamračil a rozhlédl se. Byl pryč. Ostatní se nejistě rozhlédli.

Pavouk proskakoval z větve na větev – lehce, jakoby se jich ani nedotýkal. Zamračil se.

Žena vyjekla, když ji chytl za vlasy a odtrhl rty od polonahého muže. Vztekle zasyčela pusou plnou krve.

“Přišel jsi pozdě, vlče.” Usmála se. Její výraz se změnil, když si všimla Thaneho pohledu. Bezeslov, chladně trhl rukou. Ozvalo se křupnutí a žena zůstala bezvládně viset. Pustil ji. Její tělo sklouzávalo mezi větvemi směrem k zemi. Naklonil se nad Shiu. Dotkl se krku. Puls byl skoro neznatelný.

Všichni sebou cukli, když doskočil mezi ně. V náruči držel Shiu.

“C-co se... Thane?” Přešel k němu Styx. Pavouk se zamračil a opatrně muže položil.

“Černá vdova.” Motýlovi vytryskly slzy a on se sklonil k ležícímu.

“Ale... ale přišel jsi včas nebo ne? Shio.” Naklonil se nad pavouka. Byl mrtvolně bledý.

“Jeho tep je příliš slabý... pochybuju, že to zvládne.” Styx zvedl oči od Shii.

“Ale stále žije. Musíme něco udělat... co můžem... neopovažuj se ho nechat umřít!” Křičel v pláči.

“Styxi.” Položil mu Dion ruce na ramena.

“Ne! On neumře. V žádném případě.” Odstrčil ho motýl a otočil hlavu opět k Thanemu. Ten se zamračil.

“Možná pokud dostane dostatečný množství krve, mohl by se z toho vzpamatovat.” Připustil. Styx si utřel slzy a přikývl.

“Dobře, udělám to... dám mu svoji krev.” Pavouk se zamračil. Nějak tušil, že to řekne.

“Může tě to zabít, Styxi. Bude se na tobě muset krmit několik dní.” Snažil se.

“Co mám udělat?” Thane si povzdechl a klekl si k němu. Podal mu ruku, motýl svou. Ucukl s ní, když ho pavouk kousl do zápěstí. On ho pevně stiskl a nedovolil mu stáhnout se. Odtrhl své rty a k úžasu všech se naklonil k Shie. Dal mu napít ze svých úst.

“Ještě.” Zvedl Styx ruku k Thaneho obličeji a sledoval druhého pavouka. Muž se zamračil a pokračoval.

 

Pavouk seděl na baru v Dionovo podniku a snažil se spláchnout chuť na svém jazyku. Ještě stále na něm cítil Styxovo sladkou lákavou krev. Ucítil dotek na paži. Otočil hlavu vedle sebe. Shahai se laskavě usmál. Muž ho beze slov chytl a vysadil před sebe na bar. Schoulil se mu do klína. Motýl ho pevně objal.

 

Styx se ráno probral a zvedl oči k pavoukovi, ležícímu vedle něj. Vztáhl ruku a dotkl se krku. Uvolněně se pousmál a naklonil se nad muže, aby ho políbil.

“Jak je na tom?” Ozval se ode dveří Thane. Motýl porkčil rameny.

Nakrmili pavouka stejným způsobem jako předešlý den. Další den vyzkoušeli, zda muž už nebude pít sám. Styx nejistě držel ruku u jeho úst a čekal. Pavouk pohl rty. Motýl se zamračil bolestí ale šťastně zvedl oči ke svému příteli. Pak vyděšeně sklonil hlavu k ležícímu. Ten pevně chytl ruku a divoce sál. Thane se zamračil a uvolnil Shiovo sevření.

“Jsi v pořádku?” Styx držející si zápěstí přikývl.

“Musíme ho přivázat.” Překvapil ho muž.

“Myslím, že ho při životě drží to zvíře v něm. Je to jeho nejsilnější součást. Mohl by ti ublížit.” Vysvětloval. Udělali, jak řekl.

 

Shia pomalu otevřel oči. Zadíval se do stropu, zamračil se a chtěl si sednout. Zastavily ho ruce přivázané k posteli. Zacukal jimi. Styx ležící vedle něj, sebou trhl a probral se. Rychle si sedl a zadíval se na muže.

“Shio?” Usmál se. Pavouk se na něj zadíval. Motýl mu nejistě hleděl do očí. Uvědomil si, že ho skutečně nepoznává.

“Jsem si jistý, že máš hlad... jsi stále slabý.” Shia opět zabral ale provaz pout byl pevně utažený. S tělem stále nemohl nijak zvlášť hýbat. Styx si pomalu přisedl a stejně pomalu zvedl ruku k jeho rtům. Pavouk se nepatrně pousmál a nepohrdl.

“S-Shio, to stačí.” Snažil se, muž nepřestávál. Shaudok motýla chytl a průdce odtáhl.

“Řekl, že to stačí.” Uzemnil ho pěstí, když Shia zavrčel.

“Jsi vpořádku?” Sklonil hlavu k můře. Jen přikývla a sledovala svého milence.

“Pojď, musíš se pořádně najíst.” Vedl ho pryč.

 

Ráno se motýl probral. Promnul si oči a zvedl je k pavoukovi. Cukl sebou. Muž ho sledoval.

“Dobré ráno.” Pousmál se. Styx si rychle sedl.

“Tobě taky, jak se cítíš?” Položil mu ruce na hrudník.

“Báječně, nevzbouzím se každý den se snídaní vedle sebe.” Motýl se odtáhl. Pavouk zabral rukama a posadil se. Sledoval Styxe chladným, hladovým pohledem. On se zamračil.

“Stále nevíš, kdo jsem.” Sklonil hlavu. Zvedl ruku s nepatrnými jizvami po krmení. Brzo jistě zmizí úplně. Pavoučí sliny v sobě měly látku, která dokonale vyléčila zranění. Bylo to proto, aby jejich oběti nevykrváceli mezi krmením.

“Jsem jediný, kdo je ochotný tě krmit... jestli mě zabiješ, umřeš.” Mluvil motýl tvrdě a chladně. Zvedl ruku k pavoukovo rtům Zvedly se v úsměvu, pak se otevřely a odhalily čtyři páry dlouhých špičáků. Styx zasténal, ale držel. Muž se odtáhl. Motýl sledoval krvavou stopu na jeho bradě. Prsty ji otřel.

 

“Mohl by takhle zůstat? Očividně z hodiny na hodinu sílí, ale je stále tak...” Seděl skoro ležel Dion na baru. Rozhodli se zůstat ve vesnici, dokud se Shia úplně nezotaví. Vesničané prosili Shaudoka, aby zůstal, ale mravenec odmítl. S ostatními pomalu likvidoval Dionovo zásoby nejlepších likérů a doufal, že se Shia vrátí. Nepatřil zrovna mezi jeho oblíbence, ale to jak se díval na Styxe v jeskyni. Něco v jeho pohledu se dotklo Shaudokovo srdce. Ať byl jakkoliv nebezpečný lovec – motýlovi by neublížil. Ne úmyslně.

“Mohl.” Připustil Thane a sledoval Shahaie u klavíru. Motýl hrál jednou rukou pomalou jemnou melodii – opakovala se. Pavouk se zamračil a vstal. Postavil se za muže a objal ho kolem krku. Políbil do vlasů. Shahai k němu zaklonil hlavu. Thane se jemně usmál.

“Půjdem si lehnout.” Sklonil se ke rtům.

 

Styx zavřel dveře svého pokoje, opřel se o ně. Zvedl oči k pavoukovi. Sledoval ho.

“Mám hlad.” Přizvedl tázavě obočí. Styx se zamračil. Cítil, jak slábne – moc dlouho už nevydrží. Sedl si k pavoukovi a zvedl ruku.

“Takhle ne... chci ochutnat tvůj krk.” Usmál se pavouk. Motýl sebou cukl. Zakroutil hlavou. Shia se mu zadíval do očí.

“Pak nemám hlad.” Řekl bez zájmu. Styx přizvedl obočí. Muž se znovu usmál.

“Záleží ti na mně nebo ne? Jsem silnější, ale stále tak slabý.” Povzdechl si.

“Nepamatuju si, co se stalo. Nemusím, stále cítím v žilách jed. Stále se mě snaží zabít. Bez jídla to bude snadný... smůla.” Pokrčil rameny. Motýl se zamračil. Pomalu si sedl muži do klína. Rozepl si košili a stáhl vlasy z ramene. Rozechvěle se k němu naklonil. Pavouk se spokojeně usmál.

Styx zasténal bolestí a chytl se muže za paže. Zavřel oči a naklonil hlavu na stranu, aby mu usnadnil přístup. Cítil bolest ale zároveň jím projela touha. Možná není sám sebou ale stále je to Shia. Stále na něj jeho dotek a blízkost tolik působí. Pavouk propustil hebkou kůži a opřel se mu o rameno.

“Nečekal jsem, že to bude až tak... smyslný.” Zabručel a překvapil motýla. Nejistě se odtáhl a zadíval se mu do očí. Povouk si olízl rty a pousmál se.

“Nejdřív mě to dost šokovalo ale... byli jsme milenci nemám pravdu?” Spaloval motýla svým pohledem.

“Proto to děláš... proto mě tvoje doteky tak pálí.” Mluvil tiše – svým sametových hlasem. Styxův dech ztěškl a tváře zrůžověly. Shia se pobaveně usmíval.

“Proč mě nerozvážeš a já ti neukážu, co se mnou tvoje blízkost dělá?” Zvedl se k chvějícím se rtům ale nedosáhl na ně. Styx omámeně sáhl k pravé ruce. Dotkl se provazu a zlehka ho uvolnil. Zarazil se.

“N-ne... nemůžu, ne takhle.” Slezl rychle z postele a odstoupil. Shia se zasmál a pokrčil rameny.

“Fajn, když nechceš.” Pokoj najednou zchladl a kouzlo předešlého okamžiku bylo pryč. Opět z něj byl lovec – mrazivě klidný lovec. Bez dalšího zájmu o motýla zavřel oči. Styx se dotkl svého krku a sklonil hlavu.

 

“Už to zašlo moc daleko Styxi, nemůžeš pokračovat.” Pohladil ho Thane po tváři. Motýl zakroutil hlavou.

“Ale, pomáhá mu to. Zítra by už mohl...” Protestoval. Pavouk si povzdechl.

“Co pak? Budeš ho držet přivázanýho k posteli a jednou za čas nakrmíš? On se už nevrátí. Ne Shia, kterého znáš. Toho očividně zabila.” Řekl muž měkce. Styx sklonil hlavu a rozbrečel se.

“A-ale...” Zabořil obličej do pavoukovo košile, když ho objal.

“Prosím, ještě jeden den... jen jeden den.” Vzlykal. Thane si povzdechl a souhlasil.

 

Motýl nejistě stál a hleděl na prázdnou postel. Ucítil pálivou přítomnost někoho za sebou. Musel stát jen pár centimetrů za ním. Polekaně zavřel oči, když se dveře zavřely. Zrychleně dýchal a čekal.

“Hmmm... nekřičíš a neutíkáš?” Ozval se horký šepot u jeho ucha. Muž mu položil ruce na ramena. Styx zadržel dech, když ho po krku pohladily horké rty a jazyk. Cítil, jak padá dozadu. Tělo toužilo svěřit se náruči za ním. Cukl sebou, když ho muž pevně chytl za paže a otočil k sobě.

“Nebráníš se.” Otřel muž svou tvář o jeho a jemně přičichl.

“Teď neřekneš, že takhle nemůžeš... nebo se pletu?” Užíval si hebkost kůže. Styx se jemně zamračil a nedokázal se odtáhnout.

“Já...” Zmlkl, když ho muž shodil na postel. Naklonil se nad něj a paže zvedl nad hlavu. Motýl mu polekaně hleděl do očí. Začal se bránit.

“Tak přece jenom.” Držel Shia bez problémů jeho nohy mezi svými. Jednou rukou stále držel zápěstí a druhou pomalu rozepínal košili. Prsty přejel po hrudníku až k břichu.

“Nevím, zda tě zabít nebo si tě vzít... oboje zní stejně lákavě.” Chytl lem motýlovo kalhot. Začal je rozepínat. Zajel prsty dovnitř. Motýl se jemně kousl do rtu a přizvedl bradu. Otevřel oči, když pavouk stáhl svou ruku zpět.

“Uděláme dohodu... chci abys mě políbil, možná si pak rozmyslím to zabíjení.” Šokoval ho.

“P-políbil?” Zašeptal motýl. Pavouk přikývl.

“Tak jak jsi zvyklý mě líbat.” Přejel prsty po chvějících se rtech. Styx mu nejistě hleděl do očí.

“Co ty nato?” Usmál se muž. On se k němu pomalu zvedl. Konečně ucítil měkké horké rty na svých. Zachvěl se při vzpomíce na jejich něžnou péči. Pootevřel ústa a dovolil muži vpít se do nich – měkce a hluboce. Tak jako to uměl jen on.

Shia mu dlouho nedovolil odtáhnout se. Vtahoval jeho rty mezi své, měkce je laskal, jazykem neodbytně bloudil v ústech. Styxovo tělo hořelo touhou. Rostla s každým průnikem jeho jazyku, jeho... Motýl otevřel oči. Shia přidržoval jeho stehna a rytmicky pohyboval boky. Kdy pouhá hra jejich rtů přerostla v milostnou hru jejich těl? Uvědomil si, že muže krečovitě drží za paže a následuje jeho pohyby. Pavouk propustil rty a svezl se ke krku. Něžně ho laskal.

Styx zasténal jeho jméno a vyvrcholil. Shia se pousmál a odtáhl. Na rtech se leskly kapky krve.

“Hmm... zajímavý. Nehádal bych, že tě vzrušuje bolest.” Styx se mu udýchaně zadíval do očí.

“To... to jen protože jsi to ty. Bolest rád nemám.” Pavouk něco neznatelného zabručel a sklonil se ke rtům. Motýl mu zamumlal do úst, když ucítil chuť své vlastní krve. Shia se zhluboka nadechl. Skoro vyvrcholil jen díky jeho slovům. Zamračil se a opět pohl boky, v tu samou chvíli se zakousl do motýlovo krku. Stupňoval své tempo až nakonec odtrhl své rty od Styxovo kůže a prohl se při vrcholu. Zalehl ho a zhluboka oddechoval. Konečně se odtáhl a opřel se o ruce. Zadíval se na stále zrůžovělého motýla. Opatrně si lehl na bok a stáhl ho sebou. Objal.

“Myslím, že nakonec si tě přece jen nechám.” Zachraptěl. Styx otevřel oči. Jemně se pousmál a přitulil se k muži.

“Můj malej sladkej smrtihlav.” Zašeptal pavouk. Motýl sebou cukl. Má přece stále košili!

“Jak, jak to víš? Vzpomínáš si?” Odtáhl se rychle.

“Ne, viděl jsem to, když jsi se převlíkal.” Styx zrudl.

“Tys nespal?!” Pavouk se pabaveně zasmál.

“Vážně tě něco takového dokáže uvést do rozpaků? Potom co jsme zrovna dělali?” Motýl zrudl snad ještě víc a sklonil hlavu. Muž se na něj zamračeně zadíval.

“Vážně to tolik vadí?” Styx k němu nechápavě zvedl oči.

“To že si nic nepamatuju... stále tě miluju a toužím po tobě.” Překvapil motýla.

“Proč to nestačí?”

“A-ale celou dobu ses mě snažil...” Koktal. Miluje! Křičelo mu v hlavě.

“Snažil, ale nedokázal.” Zadíval se mu do očí.

“Moc jsem se snažil.” Zopakoval. Styx na něj chvíli tiše hleděl. Pousmál se a naklonil se k němu.

“Ne, nevadí.” Zašeptal a políbil ho. Byl si jistý, že je to stále Shia – divoký a nespoutaný. Shia, co ho rád uvádí do rozpaků a nemá z ničeho strach. Shia, co dokáže být starostlivý a laskavý. Jeho Shia.

 

Všichni přítomní se překvapeně zadívali na dvojici ve dveřích.

“Shio, vzpomněl sis?” Vstal Shaudok. Pavouk k němu otočil hlavu.

“Začínám mít pocit, že jsem musel bejt neuvěřitelně oblíbenej.” Řekl nevrle. Jeho přátelé sebou cukli.

“Je stále...” Vstal rychle Thane a sklonil hlavu k Styxovi. Motýl přikývl.

“Co sis ksarku myslel?! Může nás tu všechny...” Zmlkl pavouk, když se Shia postavil před motýla.

“Nevim, kdo ksakru jsi ale takhle s ním mluvit nebudeš, vlku.” Tvářil se chladně. Dion vyprskl smíchy, všichni k němu překvapeně otočili hlavu.

“Copak vám to neodochází? Nejen že okouzlil skutečného Shiu, ale dokonce zkrotil to divoké nezkrotné zvíře v něm.” Zakroutil hlavou. Styx chytl pavouka za ruku a postavil se vedle něj. Thane si povzdechl.

“Co všechno si pamatuješ?” Chtěl vědět. Shia zavřel oči.

“Všechno, co nejsou vzpomínky. Mám vědomosti, o kterých netuším, kde jsem je vzal. Jakobych dlouhou dobu spal a někdo mezitím žil můj život. Umím to, co on a myslím, že i cítím.” Sklonil hlavu k motýlovi. Pavouk k němu přešel a zadíval se mu do očí. Pousmál se a podal mu ruku.

“Jsem Thane.” Shia přikývl a přijal ji.

 

Opět kráčeli lesem a Shaudok Shie vyprávěl události předešlých dní. Vedle nich šel Thane. Motýli kráčeli vzadu za nimi.

“Jaké to je?” Ozval se Shahai. Styx k němu otočil hlavu. Motýl se dotkl svého krku. Můra zrůžověla a sklonila hlavu.

“Je to velice intimní. Svým způsobem to byl vzrušující... já nevím. Cítil jsem toho tolik.” Zakroutil hlavou.

“Myslím, ale jenom protože se jedná o Shiu.” Dodal. Zvedl k motýlovi oči. On zamyšleně sledoval Shiu.

 

Thane se uvolněně rozvalil na své posteli. Zavřel oči. Konečně jsou sami. Shaudok s Dionem pokračovali do města a Styx trval na tom, že se chce vrátit k Shie. Pavouk nakonec souhlasil. Nijak ho nevzrušovalo, že si vlastně nepamatuje, kde jeskyně leží.

Muž otevřel oči, když si Shahai sedl obkročmo na něj. Pousmál se.

“Hmmm... doufám, že budeš pokračovat.” Motýl jemně zrůžověl a položil se na něj – hlavu na prsa.

“Thane?” Propletl jejich prsty a poslouchal pavoukovo srdce. Bilo příjemně silně a pravidelně. Muž zamumlal otázku.

“Když bych tě požádál, abys udělal to co Shia. Udělal bys to?” Pavouk otevřel oči.

“Co Shia udělal?” Chtěl vědět.

“Krmil se na Styxovi.” Šokoval ho motýl. Odtáhl ho od sebe a sedl si.

“Žertuješ?” Zadíval se mu do očí. Shahai sklonil hlavu a dotkl se svého krku.

“Styx... Styx říkal, že to bylo... ale jen kvůli Shie. Chtěl bych vědět, co cítil.” Vysvětloval. Pavouk si povzdechl. Vážně. Motýli. Vztáhl ruku a přizvedl obličej ke svému.

“Proč jsi si tak jistý, že ucítíš to samé?” Řekl měkce.

“No, protože Styx Shiu miluje tak jako já tebe... kdybych byl na jeho místě, taky bych neváhal.” Pavouk si pobaveně povzdechl.

“Jak to děláš, že pokaždý když něco řekneš, moje srdce se tetelí radostí.” Políbil ho něžně. Shahai se mu zadíval do očí. Jemně se usmál a rozepl si košili. Stáhl z ramen a naklonil hlavu na stranu. Thane si povzdechl a prsty přejel po linii krku. Položil mu dlaň na záda a přitáhl si ho blíž, druhou rukou mu zajel do vlasů.

Shahai přivřel oči, když ucítil jeho rty. Jako vždy byly příjemně horké a hyčkající. Překvapeně rozšíříl oči, když ucítil ostrou bolest. Pevně se muže chytl a prsty mu zajel do vlasů. Rozechvěle hleděl do stropu. Styx měl pravdu. Pousmál se a zavřel oči.