kapitola II.
29.06.2011 01:37
“Dobré ráno.” Nick sebou cukl.
“Nemůžeš mě rušit při každé hodině.” Napomenul mladíka.
“Hmmm.. tak chladně po včerejší noci? To bolí.”
“Cože?” Nechápal mladík. ´Co se stalo v noci?´ Pomyslel si.
“Ale nic.” Napsal Sunny pobaveně.
“Tak se hned nečerti, chtěl jsem Tě jen pozdravit a popřát hezký den.” Nick se zachvěl. ´Jak to dělá?´
“Tobě taky a Sunny?”
“Ano?”
“Děkuju.” Nebyl si jistý za co vlastně děkuje. Za dobré ráno? Za včerejší pomoc? Ne. Za to jaký je. Sunny se pousmál a zavřel poštu. Zvedl oči k učiteli. Zrovna se dožadoval odpovědi na matematickou rovnici na tabuli. Proč se sem probůh přihlásil? Zvedl ruku. Muž k němu překvapeně otočil hlavu.
“Sunny?” Pobídl ho nejistě. Mladík se usmál a vstal. Vzal si od něj fix a začal psát. Učitel se pousmál. Byl jeho nejlepší žák ale nikdy se nezapojoval při hodině. Nechal to být – kvůli jeho výsledkům. Měl pocit, že se radostí rozpláče.
To bylo únavné. Nakonec zůstal u tabule a pomáhal učiteli natlouct těm pitomcům něco do hlav. Proč se tam přihlásili, když matice nerozumí?
Ležel v trávě na pavlačové zahradě a poslouchal hudbu ze sluchátek. Naštěstí měl teď volno. Jemné tóny Sebastianovo klavíru a hlasu ho uklidňovaly a hýčkaly. Tohle přesně potřeboval. Klid a... otevřel oči, když mu někdo zastínil slunce. Zadíval se na sexy čarodějku z oslavy.
Povzdechl si a stáhl sluchátka.
“Jo?”
“Chtěla jsem se omluvit, chovala jsem se hrubě... myslím na té oslavě.” Usmála se. Mladík pokýval hlavou.
“Bezva... měj se.” Zvedl sluchátka zpět k uším.
“Máš teď volno?” Sedla si k němu. Položil si sluchátka kolem krku a sedl si. Když přikývl, vykouzlila nadšený výraz.
“Já taky.” Řekla významně.
“Jo to je...” Sklonil hlavu ke svému počítači.
“Promiň” Zvedl ho a otevřel příchozí poštu. Dívka si všimla jeho jemného úsměvu, při čtení zprávy. Jaktože tenhle úsměv nezná?
“Myslím, že moje chování ráno bylo trochu hrubé, omlouvám se.”
“Když o tom tak mluvíš, možná trochu ano.” Spolužačka zamračeně sledovala pobavení v očích.
“Hej, teď si měl napsat samozřejmě, že ne nebo vše zapomenuto.”
“Zapomenuto? Nesmysl, užívám si Tvou lehkou ztrápenost.”
“A ještě to otevřeně přiznáš? Nestydíš se být takhle škodolibý možná snad dokonce krutý?”
“Vůbec ne, jsem hrdý na všechny své vlastnosti.”
“I ty špatné?”
“Jaké špatné?” Nick se skoro rozesmál nahlas. Zvedl oči k učiteli.
“Ta myšlenka se mnou už párkrát koketovala ale teď už to vím jistě. Jsi špatně vychovaný. Líbáš neznámé krásky na oslavách, rušíš je při hodinách a DOKONCE nepoznáš dobré od špatného.” Sunny se zasmál a vyděsil dívku, stále sedící u něj.
“Hmmm... trestej mé rodiče ne mě, ale když o tom tak přemýšlím, co soukromé lekce převychování? Od Tebe bych si je nechal líbit.”
“Ne, ani tolik času v tomhle životě nemám.” Sunny zakroutil hlavou a uvědomil si přítomnost dívky. Zvedl k ní oči. Přátelsky se usmála.
“Nech mě hádat. Ta tajemná kráska?” Když jen pokrčil rameny, zamračila se a vstala.
“Nebudu rušit.” Šla pryč. Kdo ta holka zatraceně je?
Danny si povzdechl a zakroutil hlavou.
“Nechápu o co ti jde? Proč chceš vědět, kdo to je?”
“No tak... vážně svěříš svoji kamarádku do Sunnyho rukou? Víš jaký je. Zlomí jí srdce. To bys chtěl? Chci ji prostě jen varovat.” Pokrčila rameny. Nick, poslouchající rozhovor sklonil hlavu. ´Nezlomí nebo ano?´ Danny si všiml jeho výrazu. Zamračil se.
“Vím jaký je. Ale nevěřím, že i s ní.”
“Nebuď naivní.”
“Nejsem naivní. Sám za mnou přišel a ptal se na ní. To něco znamená. Nebere ji jako ostatní. Ona je pro něj vyjímečná. Navíc ví, že pokud by jí zlomil srdce, zabiju ho.” Nick na něj zaskočeně hleděl. Pousmál se a lehce rozpačitě si srovnal věci na stole. Všichni tři otočili hlavy k příchozímu Sunnymu. Všiml si jejich výrazů. Zničeně si povzdechl.
“Co se děje, Sindy? Nemůžeš ustát, že mě ty tvoje laciný gesta už nepřitahujou?” Dívka zasupěla a šla ke své lavici. Sunny ji rychle chytl, když zakopla o něčí tašku. Zasupěla ještě víc a prudce ho odstrčila.
Mladík zaplul do své lavice. Když hodina skončila, zvedl oči k dívkám, které si stouply z druhé strany. Nadšení v očích.
“Takže to je ta z oslavy.” Chtěly vědět.
“Možná.” Řekl opatrně. Ony se usmály.
“Jak se jmenuje? Rády bychom ji poznaly a omluvily se. Přece jenom teď je to tvoje dívka.” Usmála se Sindy, povzbuzená svými kamarádkami. Asi to mohl čekat, potom co si s nima přestal hrát.
“Nemůžeš bejt tak naivní a myslet si, že vám ji předhodím nebo ano?”
“Proč tak tvrdě? Bojíš se, že zjistí, co jsi vlastně zač?” Usmála se Sindy.
“Pochybuju o tom, že to ví.” Sunny se pobaveně usmál a vstal. Rukama se opřel o lavici a naklonil se k dívce.
“Já jsem si stoprocentně jistý, že moji pověst zná. O co ti stále jde? Máš tak malý sebevědomí? Bojíš se, že si na sex nedokážeš najít nikoho jinýho?” Vyvolal zamračený výraz na Sindyně obličeji. Pak se pousmála a položila mu ruce kolem krku, naklonila se blíž.
“Ne, jen se bojím, že už nenajdu někoho tak dobrého.” Řekla laškovně. Sunny se pobaveně pousmál a Nick si dokázal živě představit, o čem mluví. Zachvěl se. Zamračil se a vstal. Chytl dívku za zápěstí a posadil. Všichni na něj překvapeně hleděli.
“Akorát se tu strapňuješ. Stále se tvářiš tak hrdě a sebejistě, tak neškemrej a neplaz se před někým, kdo o to očividně nestojí.” Řekl chladně.
“Co tě tak rozčílilo? Že mám zájem o něj a ne o tebe?” Usmála se a vstala. Pohladila ho po tváři. Mladík ji odstrčil a zacouval. Vrazil do Sunnyho, který překvapeně sledoval situaci.
“Hmm... zajímavý.” Usmála se a šla pryč. Nick se za ní zadíval. Měla pravdu. Co ho tak rozčílilo? Její slova? Její chování? Její paže kolem Sunnyho krku? Sklonil hlavu.
“Zdá se, že přesedlala.” Ozvalo se za ním. Mladík sebou cukl a otočil se. Nechápavě se na Sunnyho zadíval.
“Zrovna sis na sebe upletl bič, ta ti nedá pokoj.” Souhlasil Danny. Nick na ně nevěřícně hleděl. Zamračil se.
“Že já se s tebou kdy vsadil a lezl na tu pitomou oslavu.” Sebral své věci a šel rozčíleně pryč.
“Stále se takhle proříká?”
“Občas.” Usmál se Sunny jemně. Danny se pobaveně pousmál a zakroutil hlavou.
“Byla v tom sázka?” Otočil k němu mladík hlavu.
“Ano. O nejvyšší počet bodů v Aréně. Prohrál o dva body.” Přikývl Danny.
“Nikdy před tím neprohrál.” Dodal. Sunny se pousmál.
“Čekal jsem, že to řekneš.” Sebral své věci a šel pryč.
Večer skoro až opatrně zapl konzoli. Zamračil se, Nick nebyl přihlášený. Vypl herní konzoli a vstal. Je pátek večer, co ksakru dělá doma? Svlékl si domácí triko a zašel do koupelny. Převlékl se a suveréně vyšel ze svého bytu.
“Ksakru.” Zamračil se a hodil kožené sako na křeslo. Sáhl po počítači a zapl ho. Udiveně zvedl obočí. Usmál se a otevřel zprávu. Tolik se bál, že mu už nenapíše. Možná by bylo lepší, kdyby nenapsal. Zamračil se, když si přečetl zprávu.
“To nemůžeš myslel vážně.” Nick připravující si večeři, překvapeně otočil hlavu k počítači. Položil vedle něj talíř a sedl si.
“Ty jsi doma?” Nezkryl svůj údiv.
“Jo, abych zjistil, že mě posíláš do háje.”
“Já Tě přece vůbec neposílám do háje.” Bránil se mladík.
“Ale ano, to je přesně to, co děláš. Jen nechápu proč.”
“Dnes mi došlo, že máš kolem sebe tolik dívek – vždy jsi měl. Seznam potencionálních přítelkyň. Nic by se nestalo, kdyby jedna prostě zmizela. Bude to tak lepší.”
“O čem to mluvíš? Je mi jedno kolik holek kolem mě je. Nejsou důležitý. Ty jsi...” Sklonil mladík hlavu.
“To co mě zajímá. Chci Tebe, nikoho jiného. Tak moc mě přitahuješ, že mám pocit, že z toho zešílím. Prosím, neodháněj mě od sebe.” Nick rozechvěle položil prsty na klávesnici. ´Jsou to jen slova, sladká slova nebo ne?´
“Dobře.” Nedokázal jinak. Sunny se uvolněně pousmál.
“Děkuju.” Uvědomil si hladový žaludek.
“Mám hrozný hlad, vydržíš chvíli nebo se chystáš ven?”
“Ne, dneska ne. Počkám.” Zakousl se do pečiva. Když se Sunny znovu ozval, měl večeři skoro snědenou. Nervózně čekal odpověď na zprávu. Poslal, ji když byl druhý mladík pryč.
“Co přesně Tě na mně tak přitahuje? Viděli jsme se jeden večer.” Sunny se pousmál.
“Všechno.” Nick sebou cukl.
“Mohl bys být trochu podrobnější?”
“Sama sis o to řekla, dobře?.” Napil se a psal.
“Miluju Tvoje fialkový oči – to co v nich máš, když si v rozpacích. Jak rozkošně pohoršeně se umíš podívat a pak tak něžně, jako na tom večírku. Jsi tak nesnesitelně rozkošná i přes ten svůj odstup a chlad.” Nick při čtení zrůžověl.
“Baví mě naše rozhovory – Tvoje hbitý a vtipný odpovědi, nikdy bych něco takového nečekal. Ne od Tebe. A pak, když z Tebe mluví upřímnost – tak hřejivá a něžná.” Nick už byl dokonale rudý.
“Ale včera jsem nedokázal myslet na nic jiného, než Tvoje objetí a horké měkké rty. Jakobych jejich sladkou chuť stále cítil na svých. Je to tak příjemně mučivé. Prostě jsem nemohl jinak.” Nick s vyschlým hrdlem četl řádky.
“Nerozumím, nemohls jinak?” Sunny se pousmál.
“Hmmm... včera po naší hře, nějak jsem se potopil do svých představ o Tobě.” Nick dokonale zrudl.´On si ho... a myslel...´ Nedokázal na to ani pomyslet. Zhluboka se nadechl. ´Vzrušuje mě to?´ Otevřel oči a přečetl další zprávu.
“Zlobíš se?” Rychle vstal a odstoupil od počítače. ´Zlobím? Proč bych se měl... bože teď už to nevyženu z hlavy.´
“Nezlobím se, je to normální. Všichni to dělají.” Napsal rozpačitě. Jaktože se tak rychle dostali k sexu. Rychle? Líbali se během jejich prvního večera.
“Takže i Ty.” Nick si skoro ukousl jazyk. Povzdechl si. ´Už se v tom vezu.´
“Samozřejmě.”
“Dobře, máš sluchátka? Zapoj si je do počítače.” Nick nechápavě rozšířil oči.
“O čem to mluvíš, proč?”
“Hmmm... zrovna jsem Ti přiznal, že jsem se uspokojoval představama o Tobě. Přijdu si trochu v nevýhodě. Znám jediný způsob, jak se toho pocitu zbavit.” Vysvětloval. Nick nechápavě zakroutil hlavou.
“Budeš to mít snažší, uslyšíš můj hlas.” Mladík vytřeštil oči a nandal si sluchátka.
“Nechceš.”
“Chci.” Zachvěl se, když uslyšel hebký šepot.
“Tohle nemůžeš myslet vážně.”
“No tak uvolni se, jsme tu jen my dva. A oba to chceme, mám pravdu?”
“Dobře.” Nevěřil Nick, že s něčím takovým souhlasí. Sunny se usmál a pohodlně se usadil.
“Dobře, nejdřív se pohodlně posaď. Co máš na sobě?”
“Džíny a triko.”
“Knoflíky a dlouhej rukáv?”
“Ano.” Odložil Nick počítač vedle sebe a pohodlně se uvelebil. Nevěřil tomu, že je tak rozechvělý a ve skutečnosti se těší a je zvědavý, co přijde.
“Teď zavři oči. Já budu mluvit a ty dělat, co říkám. Jakoby to byla moje ruka. Pomalu a konečky prstů, protože tak bych to dělal já.” ´Byl jeho hlas vždy takhle svůdný a vzrušující?´ Zavřel Nick oči a poslouchal.
Pomalu zvedl ruku a prsty se dotkl svého krku. Konečky prstů opakovaně přejel po celé délce, palec položil na dolní ret a zlehka kopíroval linii.
´Jaktože je to tak...´ Přejel na druhou stranu krku a hřbety prstů ho pohladil. Sjel níž až pod látku trika. Jen na krátko se dotkl ramene a jeho kosti, pak přes látku pokračoval níž. Ne, tohle nedělá on. Zachvěl se.
Ruka se zastavila u břicha a zajela pod látku. Instinktivně ho zatáhl. Najednou ucítil druhou, opět na krku a směřovala níž. Sunny mu vyhrnul triko a zaměřil se na bradavky. Něžně a zlehka po nich a kolem kroužil.
“Představ si, že tě líbám.” Dotkl se svého rtu. Nick se zachvěl.
“Měkce a hluboce, jakoby naše rty byly srostlé.” Usmál se Sunny. Pochyboval, že ho někdy něco tak vzrušilo.
Nick vnímal, jak pomalu rozepíná knoflíky kalhot. Přes jejich látku cítil své vzrušení. Prsty zajel pod trenýrky a hlasitě vydechl. Sunny s ním. Zvlhčil si rty.
“Dobře... pomalu přejeď po jeho délce až k vrcholu a ten jemně promni... ještě... obejmi ho dlaní a sjeď ke kořeni... pomalu, nechvátej... zpátky.” Nick zaklonil hlavu a pomalu pohyboval rukou.
“Chci, abys vnímal mou ruku na tvém stehni a druhou jak tě svírá... zrychluje své tempo... s každým dalším a dalším pohybem.” Nick hlasitě polkl a zrychloval pohyb ruky.
“Chci, abys cítil mou blízkost, teplotu... moje doteky... můj horký dech na uchu, když ti do něj šeptám... teď, Nicku.” Mladík zasténal a prohl se. Pak se zabořil do sedačky a hlasitě oddechoval.
“Neotvírej oči.” Ozval se ochraptělý hlas.
“Představ si, že tě držím v náruči a moje teplota tě uklidňuje. Cítiš se bezpečně a klidně. Cítiš moje bijící srdce, můj zrychlený dech a já tvoje. Pomalu se uklidňují. Pomalu.” Nick se schoulil na bok a vnímal jen sametový šepot. Byl si jistý, cítí ho – za sebou, jeho teplotu, jeho vůni. Jeho srdce. Otevřel oči a sáhl po notebooku. Byl malý zázrak, že přežil.
“Děkuju, to bylo úžasný.” Sunny otevřel oči a sklonil hlavu vedle sebe. Pousmál se.
“To ano, ale bylo by to mnohem lepší, kdybych tě teď držel v náruči.” Nick se unaveně ale spokojeně pousmál.
“Ano, to by bylo.” Sunny se zhluboka nadechl.
“Hmmm... co kdybych přijel? Nemusíš se bát, jen chci být s tebou.” ´To bych si moc... prober se.´ Vzpamatoval se.
“Promiň, to nejde.” Sunny si povzdechl. ´Hlupáku, copak sis toho vážně nevšiml?´
“Fajn... teď zkusíme sex?” Nick se rozesmál a zakroutil hlavou.
“Leda v Tvých snech.” Sedl si a zhluboka se nadechl.
“Směle v ně dnes doufám.” Šokoval ho Sunny pobaveně a protáhl se.
Danny si prohlížel sedícího Nicka. Mladík k němu otočil hlavu a zeptal se, co se děje.
“Je to na tobě den ode dne patrnější.” Nick nechápavě zvedl obočí.
“Tvoje láska.” Uzemnil ho přítel. Když začal protestovat, pousmál se.
“Ale jsi díky tomu tak... snad ještě rozkošnější než si býval.” Pokračoval. Nick se mračil jako malej ďábel. Pak si povzdechl.
“Začínám se v tom ztrácet, dokonale mu podléhám.” Zakroutil hlavou. Danny se pousmál.
“A to vše díky mně.” Usmíval se hrdě.
“Proč tak spokojeně? On vůbec netuší, že jsem to já.” Zadíval se Nick na oblohu. Udiveně zvedl obočí a pozdravil dívku. Usmála se a sedla si.
“Doufala jsem, že tě přes víkend někde potkám, ale bohužel... kam vlastně chodíš?” Přehodila si dlouhé prameny vlasů za rameno. Nick se zamračil.
“Nikam.” Vstal a šel pryč. Ona sklonila hlavu k Dannymu.
“Brečíš na špatným hrobě, je zadanej.” Vstal a doběhl mladíka. Dívka se usmála. Jak kdyby na tom někdy záleželo.
Nickovi to nedalo a před hodinou otevřel svou poštu. Pousmál se a otevřel zprávu.
“Že Ti to ale trvalo, vsadím se, že je po obědě.” Nick se pobaveně usmál a odepsal.
“Promiň.”
“V pořádku. Jak si se vyspala, krásko?” Přišla odpověď téměř okamžitě.
“Upřímně? Do růžova a hlavně díky Tobě. Rve mi srdce, přiznat si to.”
“Kdykoliv zas rád pomůžu. Co to dneska zkusit na čisto?” Vyvolal pobavený úsměv na mladíkově tváři.
“Alespoň body za snahu?” Pokračoval.
“Možná za pobavení. Musím končit. Promiň. Pak se ozvu.” Přivřel notebook a zadíval se na dívku, kterou učitel přivedl. Představil ji jako novou studentku. Byla to drobná rozkošná víla. Takhle nějak si ho Sunny představuje? Prohlížel si dívku.
“Nicku, mohl bys?” Mladík nejistě vstal a přešel k učiteli.
“Provedl bys ji tu, prosím? Teprve teď dorazila. Omluvím tě na svou hodinu, do další bys to měl stihnout.” Usmál se mladý učitel.
Další hodina – společná se Sunnym. Uvědomil si mladík. Jen přikývl a vedl dívku pryč. Ukázala mu svůj rozvrh a představila se jako Collette. ´I její jméno je rozkošný.´
“Všichni mi říkají Lettie.” Dodala. Usmál se a přikývl. Ukazoval jí učebny, které bude potřebovat a důležitá místa areálu. Dívka byla nadšená – hlavně zimní zahradou a rozmanitostí učeben. Hodina uběhla jakoby nic.
“Mám hrozný hlad, dojdu si... chceš něco koupit?”
“Ne, díky. Nemám jít s tebou?” Nabídl se. S poděkováním odmítla a vydala se pryč. Mladík ke své učebně. Snad nezčervená nebo nebude koktat až ho uvidí.
Sindy stála u jeho místa, nevěřícně pročítala dnešní zprávy. Moc dobře znala Sunnyho adresu a teď už i Nickovu. Nebo možná ne.
“Co to...” Dívka zvedla oči od monitoru. Pobaveně se pousmála.
“To jsi byl ty, mám pravdu? Ta holka v modrym.”
“Modrý slavík.” Zamračil se. Sindy sklonila hlavu zpět k počítači.
“On o tom neví, že ne?” Pročítala si Sunnyho zprávy.
“Jak se vůbec opovažuješ číst cizí...” Zaklapl notebook.
“Hmmm... chci vidět jeho výraz až to zjistí. Holka, kterou tak zbožňuje, je ve skutečnosti chlap.”
“Máš příležitost.” Nick sebou cukl a neodvažoval se otočit. Sunny se zamračil a stoupl si za něj. Položil mu ruku na rameno, jakoby ho chtěl uklidnit.
“Spokojená? Není to takový šok či bolest, jaký jsi čekala?” Usmál se.
“Jenom protože ty nepoznáš chlapa v sukni, neznamená to, že já taky ne.” Vyvolal překvapený výraz na dívčině ale hlavně Nickově tváři.
“Ale... píšeš tam krásko a odkdy tě zajímají muži?”
“Proč bych nemohl, podívej se na něj. Copak není to nejkrásnější, cos kdy viděla? A nejsou to muži, ale jeden.” Opravil ji. Ona se vztekle zamračila a sklonila hlavu k Nickovi. Kdyby to byla jiná dívka, ale jak má proboha bojovat s mužem?
“Tohle je na mě moc.” Odstrčila Nicka z cesty a šla pryč. Sunny ho chytl.
“V pořádku?” Usmál se. Nick k němu celý rudý zvedl hlavu. Nebyl schopný slova. Sunny se rozhlédl po spolužácích. Tvářili se, že je vlastně nic z toho ani trochu nezajímá. Raději vedl mladíka pryč.
“Můžeš... naše věci.” Přicházející Danny trochu zaskočeně přikývl. Díky Nickovu výrazu ale hodně rychle pochopil. Usmál se a zašel do učebny.
Sunny ho provázel školou až našel prázdnou učebnu. Byla jedna z menších. Zatáhl mladíka dovnitř a otočil se k němu. Nick sebou cukl, když se přes něj naklonil k zámku a otočil s ním. Nejistě hleděl do zelených očí a měl pocit, že mu srdce vyskočí z hrudníku.
Sunny se usmál a sklonil se k němu. Pevně ho objal a přitiskl k sobě.
“Konečně.” Zašeptal. Nick překvapeně rozšířil oči, ale objal ho zpět.
“S-Sunny?” Ozval se.
“Vážně jsi to věděl?” Držel pevně košili na jeho zádech.
“Od začátku. No tak, vážně si ze včerejška nic nepamatuješ?” Odklonil ho od sebe. On se rozpačitě pousmál.
“Promiň.” Omluvil se. Sunny se usmál.
“Proč jsi mi to ale neřek?” Zvedl k němu opět oči.
“Víš, jak jsem se kvůli tomu trápil?”
“Bál jsem se, že utečeš.” Pohladil ho mladík po tváři a sklonil se k němu.
“Teď... teď už se nebojíš?” Opřel se Nick rozechvěle o dveře.
“Teď už tě nenechám.” Spojil Sunny jejich rty. Zachvěl se. Tolik po něm toužil, a teď ho tu konečně má. Ve své náruči. Zamračil se, když ho Nick od sebe silou odtáhl.
“Počkej, vždyť máme hodinu.” Uvědomil si udýchaně. Sunny se zničeně ale laskavě usmál.
“Vážně, teď myslíš a chceš odejít na hodinu?” Zadíval se mu do očí. Nick jemu. Pousmál se.
“Ne.” Zrůžověl a stoupl si na špičky při polibku. Sunny se usmál a vedl ho ke stolu učitele. Vysadil na něj.
“Promiň, nic lepšího tu není.” Stoupl si k němu.
“A já nechci dýl čekat.” Líbal ho něžně. Rozepl mu košili a společně se školním sakem stáhl z ramen. Prsty se dotkl bílého tílka. Vyhrnul mu ho a položil mladíka na katedru. Zlehka přejel po plochém břiše a namířil si to výš. Nick přivřel oči a zlehka se prohl, když zavadil o bradavky. Sunny se k němu sklonil a jednu vzal mezi rty. Něžně ji laskal – druhé se věnoval svými prsty.
Nick si zakryl obličej pažemi, zahalenými stále v rukávech košile i saka. Nebyl zvyklý na takové doteky a něžnosti.
“Tohle mi nedělej.” Chytl Sunny ruce a položil nad mladíkovu hlavu. Usmál se a sklonil s ke krku.
“Chci ti vidět do obličeje.” Laskal něžně hebkou kůži. Nick naklonil hlavu na stranu.
“Když já se asi stydím... trochu.” Přiznal se. Sunny se narovnal a sebou vytáhl i mladíka. Svlékl mu sako i s košilí a sklonil se ke rtům.
“Vždyť spolu nejsme poprvé.” Hladil ho něžně a líbal.
“A-ale to bylo jiné. Teď když tě vidím, skutečně citím. Vím, co mě čeká... hrozně se stydím a bojím.” Zabořil obličej do dlaní. Sunny ho vzal za ruku a vyhrnul si tílko. Položil Nickovu dlaň na svůj hrudník a přiložil na ni svou. Mladík se mu nechápavě zadíval do oči.
“Cítíš to?” Nick udiveně zvedl obočí. ´Jeho srdce.´
“Bojím se úplně stejně jako ty. Je to pro mě stejně nové jako pro tebe. Mám takový strach, že tě zklamu, ublížím ti... zraním tě.” Zvedl svou ruku. Dokonale se mu třásla.
“Že se skoro nemůžu nadechnout.” Usmál se zničeně.
“Ale tak moc se mi líbí dotýkat se tě.” Pohladil ho po tváři.
“Líbat tě.” Políbil ho něžně.
“Že prostě nedokážu přestat a nechci.” Nick se zachvěl. Pousmál se a přikývl.
“S-Sunny.” Zašeptal skoro až vyčítavě a zavřel oči. Měl tohle čekat? Že ho vezme do úst? Sklonil hlavu a zadíval na Sunnyho něžné počínání. ´Je to tak... vzrušující.´ Pomyslel si překvapeně a nedokázal od něj odtrhnout oči. Opřel se lýtky o jeho záda a rukama za sebou.
Uvědomil si pohyb svých vlastních boků. Něco se v něm probouzelo, hořelo a rozechvělo celé tělo. Chtěl aby to skončilo, ale zároveň se nedokázal přestat pohybovat proti jeho... prstům. Uvědomil si. ´Jeho prsty jsou...´ Utekl mu tichý sten, další a další...
Sunny se zvedl z kolen k jeho obličeji. Usmál se a políbil ho na zarudlé tváře. Zmatený vášnivý pohled byl jako pohlazení – velice stimulující pohlazení. Pomalu hýbal prsty a sledoval mladíkovu reakce.
“Myslím, že lepší to nebude.” Položil si jeho paže kolem krku. Nick se mu zmateně zadíval do očí. Výraz se změnil ve vyděšený, když proti sobě ucítil jeho vzrušení.
“To... něco tak velkého, to nemůžeš...” Přešel hlas v hlasitý sten. Sunny ho pevně objal a přirazil. Zamračil se, když ucítil těsnost kolem sebe.
“Nadechni se.” Zašeptal. Nick tak opatrně udělal.
“Jsi v pořádku?” Chtěl se odtáhnout. Mladík mu to nedovolil.
“Já, já nevím. Dej mi chvíli... musím...” Držel se ho pevně. Sunny se usmál a hladil ho po zádech. Bál se, že mu ublížil ale na druhou stranu byl tak neuvěřitelně spokojený.
Nick se konečně odtáhl. Zadívali se do očí. Stojící mladík se pomalu pohl. Nick vytřeštil oči a zastavil ho.
“Tam... to místo... ne.” Sunny se zamračil.
“Bolí to?” Políbil ho starostlivě.
“Ne, nebolí, ale...” Vydechl hlasitě, když se Sunny pohl.
“Ne, prosím, to...” Ztrácel se hlas ve stenech. Sunny se usmál.
“Tvoje slova a tělo si odporují.” Pohl se.
“Myslím, že jsme zrovna objevili tvé citlivé místo, mám pravdu?” Pohl se znovu. Nick si trochu polekán sám sebou zakryl pusu. Sunny chytl jeho ruku.
“Ne, chci slyšet tvůj hlas.” Položil mu dlaň na tvář a políbil ho. Mladík se mu vyčítavě zadíval do očí.
“Nemusíš se bát, jsem tu s tebou a držím tě. Jen se tomu poddej.” Objal ho pevně kolem pasu a začal se pravidelně pohybovat. Nick se ho držel kolem krku a důvěřivě se svěřil jeho náruči.
Danny, vracející se z kantýny, se zadíval na dva mladíky. Ruku v ruce kráčeli proti němu. Oba na sobě z části rozeplou košili, vytaženou z kalhot. Pár si ho všiml, došel k němu. Danny se zaměřil na Nicka. Něco bylo jiné – on byl jiný a nebylo to jen úpravou oblečení a vlasů, které mu neposlušně po pramenech padaly do obličeje. Nepůsobil tak uhlazeně, chladně – nedotknutelně.
“Hmmm... zdá se, že jste všechno... pořešili?” Zvedl Danny s úměvem oči k Sunnymu.
“Důkladně.” Usmál se. Nick dokonale zrudl.
“Já se snad propadnu, věděl jsem, že tohle přijde.” Schoval obličej v Sunnyho hrudníku. On ho vzal kolem ramen a něžně se usmál. Zvedl oči zpět k Dannymu.
“Trochu se stydí.”
“Jo, čekal jsem to. Přece jen... už ho nějákou partu znám.”
“Mohli byste se bavit o někom jiném?” Ozval se Nick rozčíleně. Oba se usmáli.
“Promiň, mám z tebe takovou radost.” Vysvětloval Danny.
“Co jsi? Můj táta?” Povzdechl si mladík a odtáhl se od Sunnyho, stále se ho ale držel kolem pasu.
“Bratr?” Usmál se Danny. Nick si znovu povzdechl.
“Vůbec si to nezasloužíš... ale díky.” Objal mladíka. On se usmál a také ho objal. Všichni tři sebou cukli, když zpoza rohu vyběhla plačící dívka. Vrazila by do Sunnyho, on ji ale stačil chytit za paže. Nick udiveně zvedl obočí.
“Lettie?” Přistoupil k ní. Dívka zvedla hlavu a oni si všimli velkého fleku na košili.
“Hmmm... odkud to jen znám.” Zamračil se Danny.
“To si snad děláš... co s tou holkou je? Nejradši bych ji...” Zakroutil Nick hlavou.
“Je to mrcha ale stále holka. V tom je ten problém. Nemůžeš ji vyzvat jeden na jednoho.” Sklonil k němu Sunny hlavu.
“Proč ne? Je větší než já.” Došlo mu. Mladíci se zasmáli.
“Hmmm... něco na tom bude.” Zvedl Danny pobaveně oči k Sunnymu. Ten přikývl a sledoval, jak Nick rozepíná dívce košili.
“Půjčím ti svojí, dobře?” Usmál se laskavě. Lettie si utřela slzy a s poděkováním si ji oblékla.
“Je mi trochu velká.”
“Ne tolik jako by byla jejich.” Pomohl jí mladík ohrnout rukávy.
“Neměli byste být už ve třídě?” Ozvalo se za nimi. Všichni se otočili a zadívali se na Ledovou princeznu. Učitelův výraz zjemněl, když si všiml dívky.
“Co se stalo? Ublížili ti nějak?” Odstrčil Nicka a položil jí ruku na rameno. Zakroutila hlavou. Nick mu ukázal špinavou košili. Muž udiveně zvedl obočí.
“Sindy a její přitelkyně?” Zeptal se. Mladíci na něj překvapeně hleděli. Všiml si jejich výrazů.
“Všiml jsem si, že tě polila na té oslavě.”
“Byl jste tam?”
“Poznal jste mě?” Ozval se Nick společně se Sunnym.
“Jistě, přišel jsi s...” Zvedl oči k Dannymu. Ten udiveně zvedl obočí.
“Proč to vůbec řešíme. Pojďte, takhle jdeme všichni pozdě.” Chytl dívku. Všiml si páru. Hlavně jejich očí. Něhy a něčeho hřejivého v nich.
“Máte teď poslední dvě hodiny se mnou?” Chtěl vědět. Přikývli. Muž si povzdechl.
“Dobře, vemte si věci a jděte.” Výrazy se změnily v překvapené.
“V tomhle stavu byste mi ve třídě stejně k ničemu nebyli.” Dodal a vedl dívku k učebně. Sunny se podíval na Dannyho. Ten s úsměvem zakroutil hlavou a šel za učitelem.
Sindy a její kamarádky sebou cukly, když si všimly příchozích. Učitel usadil dívku a přešel ke katedře.
“Posaď se Danny, vy můžete jít.” Zvedl oči k Sunnymu.
“Tu předešlou hodinu...”
“Dvě.” Opravil ho. Muž přikývl.
“Dvě... vás u Piera, že? Omluvím. Vím, že je dost striktní. Děkuju za pomoc.” Dodal. Oni jen přikývl a sbalili si své věci. Sindy je se zamračeným výrazem sledovala.
“Nějáký problém, Sindy?” Cukla sebou a otočila k učiteli hlavu. Zakroutila s ní.
“Fajn, pojď k tabuli. Tvůj test dopadl příšerně, jak sis asi domyslela. Snad si dnes napravíš jméno.” Ona vyděšeně rozšířila oči.
“D-dnes? Ale nevěděla jsem... nepřipravila jsem se.”
“No to Collette na tu studenou sprchu asi také ne, ale poprala se s tím. Vem si z ní příklad.” Usmál se. Na tom úsměvu nebylo nic veselého. Dívka sebou cukla.
“Vy nejdete?” Otočil hlavu k Sunnymu. Mladík se pobaveně usmál a táhl Nicka pryč.
“Chápu proč mu říkají Ledová princezna. Ten jeho výstup byl mrazivej.” Zachvěl se Nick. Sunny ho vzal kolem ramen a přitáhl si ho k sobě.
“Já nevím, třeba je jako ty. Jen se za ten svůj chlad a tvrdost schovává. A ve skutečnosti je rozkošnej, něžnej a neodolatelnej.” Nick k němu zvedl oči.
“Nezapomínej, že ty už jednoho takového máš.” Zabručel. Sunny se zasmál a sklonil se k němu.
“Já vím... a neměnil bych.” Políbil ho.
