kapitola II.
Conall s vojáky se zadívali na děsivou temnou pevnost. Byla obklopená černou mlhou a oni jen tušili její tvary. Okolí pevnosti bylo plné démonů. Ona sama jistě také.
„Tam?“ Zeptal se velitel lidí a sledoval hordy nepřátel v údolí, ve kterém se pevnost nacházela. Asha přikývl.
„Bezvadný.“ Zamračil se muž a sklouzl za skálu, za kterou se krčil. Posadil se a opřel o ni. Jsou tak blízko. Tak strašně blízko, ale k čemu jim to je? Bez Morta? Možná by se měli vrátit a... ne. Došli moc daleko na to vrátit se. Musí to alespoň zkusit. Zvedl oči. Vojáci ho tázávě sledovali.
„Musíme se nějak proplížit dovnitř a doufat, že si nás co nejdýl nevšimnou.“ Nepotěšil je. Asha stále sledoval pevnost.
„Kdysi byla otevřená ze všech stran. Plná světla a prostoru.“ Zašeptal. Conall k němu zvedl oči. Zamračil se a položil mu ruku na rameno.
„Zase bude.“ Usmál se povzbudivě. Muž k němu překvapeně otočil hlavu. Usmál se a přikývl.
„Musíme najít nějakou malou zatoulanou hlídku.“ Podíval se velitel na své muže. Nejistě ho sledovali.
„Převlíknem se za ně.“ Řekl a přikrčeně se vydal hledat. Vojáci ho následovali.
Malá skupina démonů procházela mezi ostatními a mířila k pevnosti.
„Tohle nám nemůže vyjít.“ Zašeptal jeden z nich a upravil si helmu.
„Zklapni a pochoduj.“ Napomenul ho jiný. Polekaně zvedli hlavy, když se proti nim vztyčilo obrovské monstrum.
„Jsme v háji.“ Tvor na ně zařval. Téměř omdleli smradem. Conall se zamračil.
„Uhňete mu. Uhněte mu z cesty.“ Chytl jednoho z vojáků a stáhl stranou. Ostatní ho váhavě napodobili. Kolos znovu zařval a prošel mezi nimi. Muži uvolněně vydechli.
„Jak jsi věděl...“
„Uhybali mu taky.“ Kývl hlavou ke skupině démonů. Jeden z nich se otočil a zamířil směrem k pevnosti. Muž přizvedl obočí. Co to...? Pomyslel si a hleděl za něj. Vydal se stejným směrem.
„Conalle?“ Následovali ho muži nejistě. Mířil někam k postranním podhloubím, která byla kolem celého paláce. Asha měl pravdu. Za dob své slávy to muselo být nádherné místo.
Věšli pod klenby a jejich velitel se rozhlížel, jakoby něco hledal. Všichni sebou cukli, když proti nim najednou stál mohutný odporný démon. Měl nepřirozeně zohýbané, deformované končetiny a otevřenou hubu plnou slizkých zežloutlých tesáků. Zařval jim do obličejů. Conall se zamračil. Jeho muži rozšířili oči, když vyskočil, a srazil monstrum pěstí k zemi. Opřelo se o ruce. Zvedlo hlavu a zařvalo. On ho znovu udeřil a pak vytáhl meč.
„Přestaň na mě prskat.“ Zavrčel a sekl. Ohyzdná hlava se odkutálela stranou. Vojáci svého velitele nejistě sledovali. Než stačili něco říct, zvedl k nim ruku, aby mlčeli.
„Vylezete?“ Znejistěl je ještě víc. Mnohem víc ale postavy, které vykročily ze stínů. Rychle vytáhli své meče. Conall zavelel, aby je schovali. Přitom se rozhlížel po cizincích. Zamračil se. Viděl přece... zadrželo srdce jeho myšlenky. Za vysokými stíny stál další. Drobnější a v ruce držel dlouhou hůl. Conall cítil, jakoby něco propustilo jeho srdce. Něco těžkého a bodajícího. Usmál se.
„Morte?“ Zašeptal. Stín sebou jemně trhl a vykročil před ostatní.
„C-Conalle?“ Stáhl si černou kapucu. Vojáci sborově zašuměli a jejich velitel si sundal odpornou helmu. Oči plné slz. Čaroděj se usmál a vběhl mu do náruče.
„Díky bohu. Jste v pořádku.“ Muž ho pevně stiskl a políbil do vlasů.
„My? To ty.“ Odtáhl ho od sebe a pohladil. Morton se usmál a přikývl.
„To díky Shireiovi a ostatním. Hlavně díky němu.“ Otočil hlavu. Conall svou a zadíval se na světlovlasého muže. On jemně kývl hlavou.
„Kdo...“ Nejmenší z mužů si povzdechl.
„Jsou to démoni. Chtějí nám pomoci.“ Řekl rychle, když si všiml výrazu svého přítele. On ho nechápavě sledoval.
„Démoni nám chtěj pomoct?“ Zeptal se. Morton se zamračil.
„Prosím, Conalle. Věř mi. Jsou na naší straně. Jsou... jsou to skuteční démoni.“ Překvapil Ashu. Conall zakroutil hlavou.
„Nevim, co znamená skuteční démoni, ale...“
„Jsi Shirei. Démoní lord.“ Přerušil ho Asha. Démon se svými přáteli k němu převapeně otočil hlavu.
„Ty budeš... Asha.“ Usoudil. Muž přikývl a stáhl si démoní helmu. Shirei se na něj zamyšleně zadíval.
„Znám tě.“ Řekl zahleděný někam do vzpomínek.
„Kdo jsi?“ Přistoupil blíž a měl pocit, že jeho srdce mu pukne v hrudníku. Aniž by tušil proč. Asha se pousmál a prsty pohladil dokonalou tvář.
„Měli bysme jít. Než si nás někdo všimne.“ Řekl směrem ke Conallovi. Ten váhavě přikývl a otočil hlavu k démonímu lordovi. Zamračil se. Zatraceně. Tohle se mu nelíbí, ale s nima maj mnohem větší šanci. Pokud se nepostaví proti nim.
Co nejtišeji následovali Ashu pevností. Už ve svém oblečení – démoní brnění nechali schované ve stínech, tak jako mrtvého démona.
„Jde to překvapivě snadno.“ Sledoval Conall procházející démony. Shirei, stojící vedle něj, si stáhl kapuci do obličeje a odpoutal se od zdi. Pokračoval hlouběji do pevnosti. On ho napodobil.
„Asi maj pocit, že nezbyl nikdo, kdo by je dokázal ohrozit.“ Otočil k němu démon hlavu.
„Hm. Kdybych spoutal boha, vyhladil říši démonů a postupně vyhlazoval říši lidí, asi bych se taky cejtil neohroženě.“ Pobavil ho Conall. On přikývl a zvedl ruku. Muži za nimi se zastavili. Dva velitelé sledovali hlídku před velkým dvoukřídlým vchodem.
„Což ovšem neznamená, že ho nebudeš hlídat, hm?“ Zamračil se démon a otočil hlavu k Ashe. Ten přikývl. Shirei si povzdechl.
„Je to tu tak přesycený jejich pachem, že nedokážu říct, kolik jich je uvnitř.“ Zamračil se.
„Leiro.“ Zavelel a černovlasá démonka vystoupila ze stínů na druhé straně chodby. Aniž by mezi nimi padlo jediné slovo, démonka vyskočila, a tentokrát se ztratila ve stínech u stropu.
Conall sklonil hlavu zpět. Shirei byl pryč. Přizvedl obočí a zadíval se do chodby. Zadržel dech. Za jedním z démonů se ze stínů vynořila postava. Zakryla mu pusu a zabodla dýku do krku. Zbylí dva sebou praštili o zem. Leira klečela nad nimi, dvě dýky zabodlé zezadu pod jejich krky. Zvedla oči. Shirei stále držel mrtvé tělo, hlavu nakloněnou na stranu. Poslouchal. Jemně zakroutil hlavou a zatáhl démona do stínu. Zbylé dva také a rukou pobídl své druhy. Co nejtišeji k nim přešli.
Démon se zhluboka nadechl a vklouzl mezi pootevřená křídla dveří. Rozhlédl se po ohromném sále. Byl lemovaný sloupovím s vysokými klenbami. Na jeho konci byla otevřená stěna vedoucí na zahradu plnou květin a jezírek. Kdysi. Dnes byly květiny uschlé, některé zdivočelé a stejně odporné jako vše kolem. Jezírka byla zatuchlá a kalná. Před zahradou stál vyvýšený zpustošený trůn.
„Pojďte.“ Zaplul démon do stínu sloupoví. Ostatní za ním. Někteří z druhé strany sálu. Conall se nechápavě rozhlédl.
„Kde je?“ Shirei s podobným výrazem otočil hlavu k Ashe. Ten se pousmál.
„Poslouchejte. Copak ho neslyšíte?“ Zavřel oči. Napodobili ho. Co přesně mají poslouchat? Slyší toho spoustu. Démoní řev tam venku i uvnitř. Vzdálené burácení a dupot. Tiché praskání zdí kolem i samotné bouřící se země. To odporný čvachtaní ze zahrady a tlukot. Otevřeli oči. Pravidelný silný tlukot. Jakoby přehlušil vše kolem. Jako silný zvon. Zvuk, který si pamatují z dětství, když je matka kolébala na prsou. Bezpečný a uklidňujicí.
„Srdce.“ Zašeptal Morton a borůvkový pohled zaplnily slzy. Otočil hlavu k Ashe.
„Proboha...“ Vzpomněl si Conall. Asha se unaveně pousmál. Jakoby se mu v obličeji najednou odrazily stovky let, strávených tam dole. Bolest, kterou cítil před tím. Zrada, která ho bodla do srdce. Odepnul vestičku a rozhalil černou košili. Shirei s ostatními se zadívali na dlouhou bílou jizvu. Démon zakroutil hlavou.
„Myslel jsem, že víc už váš druh nenávidět nemůžu.“ Řekl tiše a vykročil k Ashe. Ve stejnou chvíli zaplnil sál intenzivní, vysoký jekot. Všichni si zakryli uši a hledali zdroj. U vchodu stál démon podobně vysoký jako průměrný člověk. Hubu dokořán otevřenou a odněkud zevnitř vycházel ten ohlušující, nervami vibrující zvuk.
Utichl a nahradilo ho tupé bouchnutí. To když démonova hlava narazila do křídla dveří. Vysoký démon s odporem ustoupil před padajícím tělem. V ruce dlouhý zakrvácený meč. Zvedl oči k Shireiovi s Conallem. Oba se zamračili.
„Jdeme.“ Vykročili k trůnu. Asha s nimi. Vojáci s démony také. Trojici zastavilo ochranné kouzlo.
„Zatraceně. Morte, musíš to zrušit. My...“ Otočil Conall hlavu ke dveřím, které se rozrazily.
„Se postaráme o ně.“ Sestoupil ze schodů. Shirei s ním. Před nimi stáli ostatní. Sál zaplňovaly vlny démonů. Výhružně vrčeli a syčeli, ale nezaútočili. Čekali.
Conall zavřel oči, když se za jejich zády ozvaly tupé šplouchavé nárazy. Ze všech stran, hm? Otočil hlavu k Shireiovi. Ten přikývl a společně obešli trůn. Oba se zadívali na obrovského rytíře se štítem a mečem v ruce.
„Einhard.“ Ozval se Asha stojící za nimi. Oni pevně stiskli své zbraně a sledovali démona. On si prohlížel je.
„Zabte je.“ Zaduněl hlas okolím a zpoza rytířových zad vyrazila horda démonů. Tři muži se zamračili a zbrzdili ji. Stejně tak jejich přátelé pod schody.
Morton natáhl ruku a prsty se dotkl průsvitného povrchu. Zhluboka se nadechl a pevně stiskl svou hůl. Její vršek se rozzářil. Čaroděj zavřel oči a několikrát s ní máchl do prostoru. Něco zašeptal a udeřil do štítu. Na holi se začaly postupně objevovat bíle zářící ornamenty. Postupovaly od špičky směrem dolů. Chvíli se nic nedělo, ale pak prošel zářící vršek skrz štít. Mág se spokojeně pousmál a otevřel oči. Polekaně je zvedl ke štítu a ustoupil. Z jeho povrchu vyšlehlo několik elektrických výbojů a zasáhlo ho.
Conall se rychle otočil. Démonův meč, který na něj v tu chvíli zaútočil, vykryl Asha, a silou odstrčil. Muž vyděšeně sledoval přítele.
„Conalle.“ On se vzpamatoval a obratně se vyhnul démonovu úderu. Než se tvor vzpamatoval, přetočil se za něj a zezadu mu probodl hrudník. S odporem odstrčil. Okamžitě ho obklopili další.
„Zatraceně. Morte!“ Snažil se je dostat z cesty. Shirei odkopl démona a usekl hlavu jinému. Svou otočil k mágovi. Rozšířil oči a udělal krok. Zastavili ho dva démoni. Vztekle se zamračil. Pak jako Conall přizvedl obočí.
Morton se pomalu pomocí své hole narovnal. Zamračil se a zvedl ji. Výboje začaly sklouzávat k zářící špičce. Muž je odklonil k zemi. Zvedl oči k příteli a pousmál se.
„Jsem v pořádku.“ Švihl tyčí a výboje jako elektrický řetěz zasáhly několik démonů kolem. Conall se pousmál a přikývl. Zamračil se.
„Za te...“ Nedořekl. Tři démoni stojící za čarodějem spadli mrtví k zemi. V zádech zabodlé vrhací nože. Jejich ostří žhnula. Leira se spokojeně usmála a postupně všechny tři vytáhla. Zahnutou ostrou dýkou pak probodla každému démonovi hrudník. Jen pro jistotu. Zvedla oči.
„Jak řekl Conall, my se postaráme o ně. Ty se soustřeď na svá kouzla.“ Kývla hlavou a postavila se zády k němu. Dva vojáci s ní. Přítomnost Shireiových démonů jim dodala novou naději a víru. Nehledě na to, že se pod Conallovým velením dostali až sem. Teď to přece nevzdají. Ne, na posledním schodě toho náročnýho výstupu.
Morton se otočil k trůnu. Zhluboka se nadechl a znovu zvedl svou hůl. Postavil před sebe a chytl oběma rukama. Vršek se rozzářil a on ho opřel o štít. Kouzlo opět odpovědělo. Tentokrát se ale výboje roztříštily o čarodějův ochranný štít, který se nad ním objevil. Muž zavřel oči a soustředěně se zamračil. Hůl, kterou svíral, zažhnula - jakoby ukradla barvu plamenům. Její ohnivá záře se tříštila o ochranné kouzlo.
Démoni přestali bojovat a přikrčili se. S nenávistí v očích sledovali mága stojícího na schodech. Vycházela z něj silná magie, která jim spalovala orgány. Hučela jim do uší, pálila je do očí a děsila. Nedokázali nic. Mág udeřil holí do štítu a přiměl i své přátele mírně ustoupit. To když se štít v ohnivém výbuchu roztříštil do okolí. V podobě tisíce malých kousíčků. Ty vzplanuly a zmizely.
Čaroděj stáhl své kouzlo zpět a chvíli se opíral o svou hůl. Snažil se chytit dech. Zvedl oči, pak ruku. Štít byl pryč.
„Dokázal to!“ Zaradoval se jeden z vojáků a ostatní s ním. Démoni se vzpamatovali a vztekle vyrazili proti nim. Každý z nich se snažil dostat k čaroději, ale jeho přátelé stáli před ním jako pevná zeď a bránili ho.
Morton uvolněně otočil hlavu k Ashe. Ten se pousmál a přikývl. Čaroděj jemně zrůžověl a vykročil k trůnu. Zacouval, když ho zastavil další štít. Vážně čekal, že to bude tak snadné? Stiskl svou hůl a zvedl prsty ke kouzlu. Jakoby je oblízly plameny. Stáhl je zpět. Jeho hůl se opět rozzářila a i toto ochranné kouzlo odpovědělo. Z povrchu štítu vyšlehlo několik ohnivých koulí a rozlétlo se všemi směry. Muž se otočil a rozhlédl. Máchl svou holí. Ohnivé body letící na něj se roztříštily do okolí. Zamračil se. Nebylo jich...
„Hlavu dolů!“ Morton se polekaně sehnul. Ve stejném okamžiku mu nad hlavou prolétla ohnivá koule. Rudovlasý démon švihl bičem, který držel. Důtky zahořely a k mágovu překvapení kouli obmotaly. Jejich majitel švihl proti démonovi vedle sebe. Ten vzplál a praštil sebou o sloup. Voják stojící vedle zastavil jeho křik, když mu probodl hrudník. Démon se usmál půlkou úst a kývl hlavou. Otočil ji k čaroději. Ten bez hlasu poděkoval a zaměřil se na štít. Muž zacvičil s rameny a otočil hlavu k vrčícím démonům.
„Tak pojďte.“ Zatřepal jemně s bičem. Démoni se nenechali dlouho přemlouvat.
Morton stál. Hůl před sebou a něco tiše šeptal. Vršek opět zářil a z něho jakoby po tyči stékaly jemně zářící linie. Prostor sálu zaplnilo vodní šumění a na stěnách kolem se objevil odraz vodní hladiny. Vzduch zaplnila silná magie a štít se opět začal bránit. Poslal několik ohnivých koulí. Změnily směr – přímo na čaroděje, ale roztříštily se o průsvitný štít. Další a další je následovaly. V takovém množství, že muž se dokonale ztratil pod jejich výbuchy.
Vojáci přestali bojovat a vyděšeně ho sledovali. Cukly sebou a otočili hlavy. Voda v jezírcích vytryskla do nebe a vytvořila několik vodních sloupů. Ve stejnou chvíli se démoni chytl za uši a začali ječet bolestí. Shirei, stojící mezi nimi, zvedl ruku. Jemně se třásla. Zamračil se a pevně ji stiskl. Zvedl oči k mágovi a okamžitě si je zastínil. To, když se do nich opřelo oslnivé světlo z čarodějovy hole. Štít démonů pokryla tenká vodní vrstva. Zamrzla a rozlétla se do okolí. V podobě tisíců drobných krystalků. Ty se vypařily. Voda z jezírek spadla zpět a odraz hladiny zmizel.
Morton stáhl své kouzlo a jemně klopýtl. Opřel se o svou tyč a narovnal. Máchl rukou před sebe. Uvolněně se usmál. Ostatní s ním a odrazili útoky rozzuřených démonů.
Jejich čaroděj se zadíval na malou kovovou truhlu ležící na křesle. Pomalu k ní vykročil, ruku před sebou. Usmál se, když se prsty dotkly víka.. Nic víc? Pomyslel si. Zamračil se a rychle stáhl svou ruku zpět. Kamenný trůn se pohl a změnil tvar. Pohltil truhlu i s jejím obsahem.
Morton se váhavě dotkl povrchu. Kámen. Co má dělat s kamenem? Kámen nezlomí tak jako kouzlo. Zlomit. Pomyslel si. Zvedl hlavu k nebi nad zahradou. Pomalu soustředěně vydechl. Stiskl hůl a zavřel oči. Vršek tyče opět změnil barvu. Tentokrát byl žlutý - téměř bílý.
Všichni se nejistě rozhlédli, když sál zaplnilo jemné bzučení následováno drobnými výboji. Démoni se váhavě stáhli zpět. Přikrčili. Z čarodějovy hole vyšlehly elektrické výboje a opřely se do sloupů kolem. Objaly jejich povrch a přetékaly z jednoho na druhý a zase zpět.
Morton udeřil svou tyčí do podlahy. Z nebe se snesl blesk a udeřil do kamene. Čaroděj se zamračil a udeřil znovu, znovu a znovu. Opět a z nebe se snášely blesky ve stejném rytmu až se z kamene začalo kouřit. On otevřel oči a zvedl svou hůl vysoko do vzduchu. Démoni i jeho přátelé se mírně přikrčili. Sama hůl probleskovala výboji. Udeřila o zem a přivolala ohlušující a až oslepující výboj. Sál zaplnilo hrobové ticho, pak se ozvalo puknutí. Povrch kamene začal praskat.
Muž se usmál a dotkl se jedné z prasklin. Zadržel dech. Kámen se rozpadl na prach. On vydechl v úsměvu a zvedl oči ke svým přátelům. Všichni strnule sledovali pobořené zbytky trůnu. Čaroděj sáhl mezi ně a chytl truhličku. Vytáhl a postavil před sebe. Zamračil se a dotkl znaků na jejím víku. Zažhnuly. To snad ne. Pomyslel si. Další kouzlo? Zvedl zničeně oči. Jeho výraz mluvil za vše. Conall si povzdechl a protáhl si krk. Otočil hlavu k přibývajícím démonům. Zatraceně. Kolik jich tam venku ještě je? Postavil se do bojové pozice. Ostatní s ním.
Čaroděj si prohlížel truhlu. Nikdy podobné runy neviděl. A už vůbec netuší, jak zrušit jejich kouzlo. Zvedl dlaň nad víko a zavřel oči. Rozzářila se. Rychle ji oddálil a nechápavě sledoval proudy světel, které mu šlehaly z prstů. Jakoby runy kouzlo pohlcovaly. Zamračil se a poslal proti truhle ohnivý paprsek. Ona ho vtáhla do sebe a pohltila. Znaky na malou chvíli rudě zažhnuly. Morton si povzdechl a netušil, co dělat. Možná, že tady magie nepomůže, hm?
„Conalle?!“ Velitel vykryl démonovu ránu a otočil hlavu.
„Nedokáži ji otevřít. Ne magií. Pohlcuje ji!“ Shirei s ostatními zpozorněli. Démoní lord se zamračil a stáhl zpět.
„Vim, co s tim.“ Conall s Ashou k němu otočili hlavu. Přikývli a zadrželi útočící démony.
„Hlavně si pospěšte. Už se blíží.“ Odstrčil Asha silou dva démony. Shirei se zamračil a vydal se k čaroději.
„Je to ochranná pečeť.“ Morton k němu překvapeně zvedl hlavu. Zopakoval poslední slovo. Démon přikývl a klekl si k němu.
„Používali jsme ji na svých domech. Ty, co vstoupili...“
„Vás nemohli ohrozit magií.“ On znovu přikývl a prohlížel si znaky.
„Dokážeš ji zrušit?“ Zeptal s čaroděj nadějně. Zamračil se, když démon zakroutil hlavou.
„Ne, ale dokážu jí přepsat. Pak budu moct zlomit ten zámek.“ Zámek? Nechápal muž a zeptal se. Shirei přejel prsty po několika znacích.
„Tenhle.“ Vytáhl úzký nůž a řízl se do dlaně. Morton vyděšeně rozšířil oči. Než stačil jakkoliv reagovat, démon položil zakrvácenou ruku na víko truhly. Prstem pak v krvi nakreslil několik znaků.
„Co je to?“ Neodolal čaroděj otázce. Démon se zatvářil pobaveně a otočil k němu hlavu.
„Pečeť obsahuje něco jako seznam těch, který v její přítomnosti můžou používat magii. V tomhle případě tu truhlu.“ Morton přizvedl obočí. Napodobil výraz.
„A ty ses zrovna na ten seznam připsal.“ Pochopil. Shirei přikývl a chvíli studoval truhlu.
„Zvláštní, hm? Bytostně nás nenáviděli, ale našimi kouzly nepohrdli.“ Položil dlaň na víko a zavřel oči. Znaky zámku se rozzářily. Muž se soustředěně zamračil.
„Potřebuju tvojí pomoc.“ Morton k němu nejistě zvedl oči. Šokovaně je rozšířil. Do jeho rtů se zrovna vpily cizí. Měkce a něžně. Nejistě hleděl na muže a netušil jak reagovat. A pak to ucítil. Jemné šimrání po těle. Nebolelo to, jen šimralo. To když si démon vypůjčoval jeho moc. Zavřel oči a vztáhl ruce.
Truhla začala jemně vibrovat a znaky zářily silnějším a silnějším světlem. Najednou praskly a zmizely. Shirei se usmál a zlehka se odtáhl od čaroděje. On ho zmateně sledoval.
„Díky.“ Muž zrudl a rychle se odtáhl.
„To... to... vážně nešlo jinak?“ Vyčetl. Démon se pobaveně usmál a pokrčil rameny.
„Šlo, ale pak by to nebylo tak příjemný.“ Sklonil hlavu k truhle. Morton něco zasupěl. Pak si vzpomněl a napodobil muže. Zadíval se na truhlu. Pomalu k ní natáhl prsty a chytl víko. Zhluboka se nadechl a přizvedl ho. Snadno a zlehka. Uvolněně se usmál a šťastně objal démona.
„Máme to.“ Zašeptal. „Máme to!“ Jeho přátelé k němu otočili hlavu. Asha s nimi. Uvolněně se pousmál, pak se zamračil a rozhlédl.
„A k čemu....“
„Vám to je?“ Doplnil jeden vrčivý hlas jiný. Oba byly stejně děsivé a nepříjemné. Jeden přišel od vchodu a druhý odněkud zezhora. Démoni v sále se přikrčili a uhýbali mohutnému rytíři z cesty. Ne dost rychle. On se skrz ně brodil k trůnu. Druhý doskočil do zahrady. Musel se držet někde na stěně nad ní. Na sobě měl lehčí brnění než jeho druh – stejné, jako používali lovci či zvědi, a tak jako oni, měl na zádech velký luk a u pasu úzký dlouhý meč.
Asha se zamračil a vykročil k trůnu. Démon bleskově vystřelil. Síla šípu muže odhodila. Chytl se za ránu a zvedl oči.
„Kam pak?“ Zavrčel lovec pobaveně.
„Nedokážeš jeho magii použít.“
„Ani nikdo z nás to nedokázal.“ Ozvali se jiné dva hlasy a vojákům se sevřela srdce při pohledu na další dva rytíře. Nejen dva. Kolem jich stálo víc. Sedm a každý z nich měl unikatní brnění. Každý z nich měl unikatní zbraň. Někteří nebyli tak velcí jako ostatní, ale to jim nebralo na děsivosti. A v jejich čele stál warlock. S temnou špičatou korunou na své kapuce. Neviděli jeho tvář, ale přesto cítili jeho pohrdavý pohled. Rozhlížel se po nich.
„Předpokládám, že to vy jste zabili... Olwena.“ Zašeptal a sledoval Ashu. V jeho kápi rudě zažhnuly oči. Máchl svou holí. K úžasu všech udeřil Einharda. Takovou silou, že ho odhodil proti zdi.
„Zabte je! Všechny! hned!“ Zavelel a jeho rytíři se pohli. Přes vyděšené démony. On otočil hlavu k jednomu. Ovládaný vztekem.
„Proč jsi je hned nezabil?!“ Chytl ho pod krkem a praštil jím o zeď. Přiškrtil.
„A-ale.... jsou to jen nějaký...“ Snažil se démon osvobodit. Clement mu vztekle zavrčel do obličeje. Trhl rukou a zlomil mu vaz. Otočil se a než se mrtvé tělo sesunulo k zemi, usekl mu svou holí hlavu.
„To je Ahura, ty mrtvej kreténe.“ Rozhlédl se. Asha byl pryč. Vztekle zařval a vydal se k trůnu. Do cesty se mu postavil Conall s Leirou a rudovlasým démonem. Všichni tři pevně stiskli své zbraně. Zbylí vojáci i démoni bojovali s ostatními rytíři. Ve skutečnosti jim dost pomohli vyděšení zmatení démoni, přes které se k nim museli rytíři probíjet.
Shirei opřel Ashu o sloup, za který se schovali. Opatrně chytl šíp, který prošel skrz. Zvedl oči. Muž přikývl. Bolestí zaťal zuby, když démon jedním rychlým pohybem šíp vytáhl. Morton nejistě držel truhlu a přihlížel. Vyděšeně zvedl hlavu.
Rytířovu ránu zadržel ochranný štít. On vztekle zařval a znovu zaútočil. Štít se rozlil kolem trojice a chránil je.
Shirei muži odepl prasklou vestičku a rozhalil košili. Zamračil se při pohledu na jizvu. Zvedl oči, když ho Asha chytl za ruku. Stiskl. Démon se zamračil a přikývl. Pomalu otevřel truhlu a zadíval se dovnitř. Morton s ním. Tlouklo a jemně zářilo. Srdce starodávného boha.
„Nebolelo ho to nebo ano?“ Vydechl čaroděj. Shirei se zamračil a vytáhl dýků.
„Co myslíš? Násilim mu otevřeli hrudník a vyrvali srdce. Zdroj veškerý jeho moci.“ Opřel ostří na začátku jizvy. Zamračil se a bodl. Morton si šokovaně zakryl ústa. Asha zavřel oči a snažil se zadržel výkřik. Prohrál. Oběma mužům vytryskly sklzy. Větší z nich přerývaně vydechl a pokračoval.
„Jistěže to bolelo.“ Vytáhl dýku a upustil. Sáhl do truhly a opatrně téměř posvátně uchopil srdce svého boha. Stejně opatrně mu ho vložil do hrudníku. Asha nevnímal.
„C-co teď?“ Uvědomil si Morton, že drží démona za ruku. Nepustil ho. On pokrčil rameny.
„Netušim.“
Conall sebou tvrdě praštil o zeď. Vyplivl krev a snažil se pomocí zdi postavit. Zvedl oči. Clement proti němu zvedl hůl. Kouzlo prolomilo jeden ze sloupů a udělalo obrovskou díru do zdi. Vztekle se otočil. Rudovlasý démon stáhl jeho hůl svým bičem. Clement zařval a máchl proti němu svou zbraní. Démon uskočil. Warlock vztekle zavrčel a poslal proti němu několik paprsků. Ani jeden nezasáhl.
„Ty malej červe!“ Žhnuly jeho oči. Leira se sklonila ke Conallovi a pomohla mu postavit se.
„V pořádku?“ On jemně zavrávoral, ale přikývl. Usmála se a pustila ho. Vždy si myslela, že lidé jsou slabí, ustrašení tvorečkové. Nevinila je – žili směšně dlouho a jejich těla byla slabá. Ale tenhle muž. Měl v sobě sílu a světlo. Neměl v sobě ten strach jako většina z jeho druhu. Byl statečný a hrdý a díky němu byli stateční i ti kolem. Cítila hrdost, že bojuje po jeho boku. Stejnou, jako když bojovala po boku svých přátel. Shireiovi. Byla ráda, že se té noci rozhodl zjistit, čí kouzlo se zavlnilo temnotou, a přivedl do jejich domu Morta.
Společně zaútočili. Clement odrazil jejich útok svou tyčí a pak démonův bič. Byl rudý vzteky a svou arogancí a místo, aby věnoval svou pozornost Ashe, snažil se zašlápnout ten drzej hmyz, co se mu postavil do cesty. Jeho rytíři nebyli jiní. Snad jen proto měli vojáci a Shireovi démoni nějakou šanci. Nedokázali je zranit, ale docela obstojně krmili jejich vztek. Čímž získávali čas.
Leira otočila hlavu, když Conall klopýtl.
„Conalle?“ On se opřel o sloup vedle sebe a sesunul se k zemi – kašlaje krev. Rychle se k němu sklonila.
„Conalle.“
„Leiro!“ Otočila hlavu. Clement stál nad nimi. Bleskově zvedla své dýky a vykryla jeho ránu. Zamračila a snažila se ji odklonit. Rozšířila oči. Ostří dýk zažhnula a rozpadla se. Nestačila nic. Démon jí prohodil vedlejším sloupem. Sklonil hlavu ke Conallovi. Zvedl svou hůl.
Rudovlasý démon, držející se za ránu na břiše, se zamračil a švihl svým bičem. Příliš slabě. Warlockova hůl začala probleskovat. Máchl s ní. Silná tlaková vlna jím praštila o zeď. Síla jeho blesků probořila několik sloupů něž se ztratila.
Zatřepal s hlavou a vyhrabal se z pobořené zdi. Zvedl oči. Vztekle zařval a vyrazil. Šokovaní druhové také. Ti mravenci u jejich nohou najednou nebyli důležití. Mnohem víc důležitá byla zářící postava, stojící proti nim. Jakoby hořela bílým světlem, planoucím někam dozadu. Část na zádech působila jako křídla. Nebyl tak vysoký jako oni, ale jistě byl vyšší než obyčejný člověk.
„Ahura Mazda.“ Procedil Clement skrz tesáky a stiskl svou tyč. Švihl s ní. Ahura odklonil tlakovou vlnu svou paží a část stropu se probadla. Warlock vztekle zavrčel.
„Jsme mnohem silnější než jsme byli.“ Řekl arogantně, ale jeho postoj byl mírně přikrčený. Ahura se po nich rozhlédl. Světlo pravé ruky se prodloužilo a vytvořilo siluetu meče. Démoni vztekle zařvali a vyrazili. Muž se sehnul před ranou jednoho a vykryl ostří jiného. Chytl šíp mířící mu na srdce. Otočil hlavu. Lovec zavrčel a zahodil luk. Zvedl svůj meč.
Přeživší vojáci a démoni nejistě sledovali souboj. Démoni útočili všichni najednou, ale on se stačil bránit. Vykrývat jejich silné rány, odklánět kouzla a přitom byl nádherný. Zabral a silou odstrčil obrovské ostří jednoho z rytířů. Ukročil zpět a jim se zdálo, že zavřel oči. Nadechl se a vyrazil.
Tentokrát zaútočil on. Zbraně se tříštily pod jeho mečem a vzduchem prolétlo několik hlav. Lovec s obtížemi vykryl zářící ostří. Síla úderu ho téměř otočila. Po prvním úderu bleskově následoval další a jeho ruce pevně sevřely jílec meče. Daleko od jeho těla. Šokovaně zvedl dva krvácející pahýly. Zvedl hlavu a zařval muži do obličeje. Vzduchem se mihlo ostří a odporná hlava se odkutálela někam do stínů. Ahura se nadechl a otočil. Za ním stál Clement, všichni ostatní leželi u jejich nohou.
Warlock se zamračil a protáhl si krk.
„Nakonec to zase musim udělat já. Tak jako všechno.“ Sklouzl pohledem k zářícímu hrudníku. Něco zabručel a postavil svou tyč vedle sebe. Probleskla výboji. Ahura vykročil. Jistě a tvrdě. Odstrčil temné výboje rukou a ani se nezastavil. Vykryl ránu tyče a obtočil kolem ní ruku. Stáhl Clementa k sobě a druhou rukou ho chytl pod krkem. Přitlačil. Démon upustil svou tyč a chytl zářící paži. Snažil se ji odtrhnout.
„Porazili jsme tě. Mocný bůh Ahura Mazda padl k zemi naší rukou.“ Zachrčel hlasem plným nenávisti.
„I když mě teď zabiješ, budeš s tím muset žít.“ Zavrčel posměšně. Muž stiskl sevření.
„Zemřel jsi už dávno. Ty i tví rytíři.“ Probodl ho. Nadechl se a sklonil hlavu. Jeho ostří zmizelo a on démona položil. Zadíval se na něj.
Přeživší se mezi sebou rozhlédli. Vykročili k němu. Rychle se zastavili, když Ahura klesl na kolena. Zvedl hlavu a bolestně zařval. Silným dunivým hlasem až zdi kolem začaly opadávat. Zbylí démoni v blízkosti pevnosti začali vyděšeně utíkat – přes hlavy svých druhů.
Ahura Mazda utichl a zhluboka oddechoval. Otočil se k nim. Mírně zacouvali, když se postavil. Rozhlédl se. Pomalu vykročil k malému čaroději. On pevně stiskl Shireiovu ruku a mírně zacouval. Zadržel dech, když se k němu bůh sklonil.
„Děkuji ti. I tobě... vám všem.“ Otočil se. Přítomní se uvolnili a odvážili se přijít blíž. On položil jednomu ze dvou žijících vojáků ruku na rameno. Jeho rány se začaly zacelovat. Ahura zvedl oči a zadíval se za něj. Na rudovlasého démona držejícího Leiru. Snažil se ji probrat. Vedle nich... ležel Conall. Morton vytřeštil oči, když si všiml také.
„Conalle!“ Rozeběhl se k němu.
Ahura se sklonil k Leiře. Položil jí dlaň na prsa. Její rány začaly mizet tak jako vojákovy. Unaveně se nadechla. Démon s úsměvem zvedl hlavu.
„Bude...“ Zářící bůh přikývl a vyléčil jeho zranění. Postavil se nad Conalla. Morton k němu nešťastně zvedl hlavu.
„Myslím, že...“ Vytryskly mu slzy. Ahura se k němu rychle sklonil a vzal muže do náruče. Položil mu ruku na tvář a zavřel oči. Conallovy rány začaly mizet tak jako u ostatních. Čaroděj nervózně přihlížel. Rány možná zmizely, ale muž nejevil známky života.
„C-co se... proč se neprobouzí?“ Zeptal se nejistě. Ahura se zamračil.
„Myslím, že je příliš pozdě. Jeho mysl už to vzdala.“ Morton nevěřícně sledoval přítele.
„Morte...“ Položil mu Shirei ruce na ramena. On je odstrčil.
„Ne! On nezemře! Není možné, že to vzdal. Nikdy nic nevzdal.“ Zašeptal. Zamračil se a zvedl oči.
„Prosím. Já to vím. Vím, že tam uvnitř ještě stále někde je.“ Šeptal nešťastně.
„Prosím. Nenech ho odejít. Nedovol mu to.“ Prosil.
Ahura sledoval Conalla. Prsty pohladil klidnou tvář. Sklonil se k ní a políbil pootevřené rty. Zavřel oči.
„Omlouvám se.“ Zašeptal a odtáhl se. Morton sledující přítele si zakryl pusu a rozbrečel se. Shirei ho otočil k sobě a pevně objal. Ostatní stojící kolem se slzami v očích přihlíželi.
