kapitola I.

 

Studenti ve sportovních soupravách se postavili do řad, když do velké tělocvičny vešel učitel. Následoval ho oranžovovlasý muž, urostlé postavy. Postavili se před studenty. Ti je pozdravili úklonou. Trenér jim představil muže jako nového učitele bojových umění. Popřál mu hodně štěstí a odešel. Oni se zaměřili na idola dívčích srdcí v černé soupravě.

„Mé jméno je Samuel Lukas.“ Uklonil.

„Nejáké dotazy?“ Skoro všechny dívky zvedly ruce. Muž se pobaveně usmál.

„Svobodný, bez přítelkyně, dvacetdevět. Nějáké jiné dotazy?“

„Blondýny, brunety?“ Ozvala se blonďatá kráska roku a vykouzlila odzbrojující úsměv. Samuel zakroutil hlavou a rozhlédl se po nich.

„Mohli byste se mi představit.“

„Amanda, bez přítele, devatenáct. Míry...“ Zarazil ji rukou a pobídl ostatní. Zadíval se na hnědovlasého mladíka. Už od pohledu to byl místní rebel. Měl delší rozdrbaný účes v tuto chvíli stažený silnou koženou čelenkou. Krásný andělský obličej s výrazně šedivýma očima ještě stupňoval celkový výraz. Hlavně oči. Krásné hluboké oči se sebevědomým sexy pohledem. Zároveň v nich měl určitou jiskru a něco, co se člověku dokázalo vpít hluboko do těla. Do duše.

„Zack.“ Řekl jednoduše. Samuel přikývl a otočil hlavu k dalšímu studentovi. Zack si nebyl jistý co, ale na jeho pohledu bylo něco zvláštního. Něco, co mu sebralo vrozený klid. Sklonil hlavu. ´Co to se mnou ksakru je?´ Potom, co se všichni představili, začali s tréningem.

V pánské i dámské šatně probíhaly debaty. Téma bylo jednotné – nový učitel. Dívky z něho byly nadšené a mladíci měli nový vzor.

„Co myslíš?“ Zack si upravil čelenku. Pokrčil rameny.

„Hmmm... teď už je to jedno. Mohli bysme tam klidně bejt sami.“ Vytáhl odněkud rudé lízátko a strčil si ho do pusy.

„Divím se, že máš furt všechny zuby.“ Zakroutil jeho spolužák hlavou. Zack utrousil, že jsou bez cukru, zvedl tašku a šel pryč.

„Jo a v jeho podání hlavně sexy.“ Ozval se student, který slyšel rozhovor. Druhý k němu otočil hlavu.

„Ho pozvi na ples.“ Zavřel svou skříňku.

„Prober se. To byl fór.“ Zasmál se, když si všiml, že mladík o tom skutečně přemýšlí. Zakroutil pobaveně hlavou a šel také pryč.

 

Samuel už byl na škole několik týdnů. Svým umem a lehce tajemnou osobou si získal respekt mezi studenty i učiteli. Seděl u svého počítače a už po několikáté si pročítal jeden spis. Součástí byla série fotografií. Zackových fotografií. Zamračil se a zavřel složku. Sklopil notebook a pohodlně se opřel do křesla. Prsty zkřížil za hlavou a zadíval se do stropu. Za těch pár týdnů a ze složky zjistil, že mladík je opravdu malý rebel. Ať ve škole, tak v soukromí. Většina mu to více či méně tolerovala, protože jinak byl jeden z nejlepších studentů. Byl typickým příkladem syna bouřícího se proti své bohaté rodině, proti jejich rozhodnutím a plánům. Jediný s kým z rodiny vycházel byla babička – ta ale umřela před několika lety.

„Tak?“ Zadíval se na něj blonďatý muž a rozvalil se v křesle. Sam mu přinesl pití a sedl si do druhého.

„Když jsem čet ten spis, nedělá on to jen na truc rodičům?“ Napil se muž. Sam se zamračil.

„Nejdřív jsem si to myslel taky, ale když ho sleduju při tréningu... myslím, že je to skutečně to, co chce.“

„A už si se k němu alespoň trochu dostal?“ Sam se pobaveně pousmál.

„Bez šancí. Neustále v něm vidim zavěšenou jinou a jinou.“ Muž se pousmál.

„Ale ty to nevzdáváš.“

„Vzdal jsem snad někdy něco?“

„Že jsem vůbec pochyboval. Jen to prostě nechápu. Neznám nikoho, kdo by tě zaujal na první pohled. Obzvlášť z fotky.“ Zakroutil muž hlavou.

 

Sam se po poslední hodině osprchoval a převlékl v šatně učitelů. Procházel tichými chodbami. Zarazil se, když procházel kolem dívčích šaten. Vycházely z ní tlumené zvuky, přitom už měli být všichni pryč. Vzal za kliku a potichu vešel. Vykoukl z poza skříněk a zadíval se na dvojici v objetí. Dívka se zády opírala o skříňky a objímala mladíka nohama. Na kotníku se jí pohupovaly černé kalhotky. Samuel se pousmál, když poznal, kdo ji drží v náruči. Najednou ho něco napadlo. Vyndal telefon.

Zack si upravil kalhoty a zvedl oči k dívce. Ta se usmála. Zašeptala tiché díky do jeho rtů a šla chůzí modelky pryč. Pobaveně se pousmál a upravil si košili, vytaženou z kalhot.

Sam se zadíval za odcházející dívkou. Otočil hlavu ke dveřím, které se otevřely. Zack k němu zvedl oči. Učitel se pousmál a pozdravil. Mladík jen přikývl a šel pryč.

„Kam ten spěch?“ Otočil se a tázavě se na něj zadíval.

„Tahle škola má možná trochu volnější pravidla než ostatní, ale sex v areálu školy?“ Zakroutil hlavou.

„To je na vyhazov i tady. Dva měsíce před zkouškama. Smůla.“ Povzdechl si muž. Studentovy oči zchladly.

„A důkaz?“ Sam se pousmál a zvedl telefon. Z něho se ozvaly dívčiny steny.

„Hmmm... vzhledem k tomu, že jste to hned neodnesl k řediteli, asi něco chcete.“ Vytáhl bůhvíodkud lízátko a strčil si ho mezi rty.

„Že by peníze?“

„Něco po tobě rozhodně chci, ale určitě ne peníze.“ Zack se opřel o stěnu a zkřížil ruce na prsou.

„Poslouchám.“

„Dva měsíce tvýho času. Pak probíhaj zkoušky. To by ode mě nebylo pěkný.“ Zack nechápavě zvedl obočí. Sam se opřel rukou o stěnu vedle mladíkovy hlavy a zadíval se mu do očí. V nich se na malý okamžik objevil zmatek a šok. Sam se usmál.

„Chápeš rychle.“ Zack mu tiše hleděl do očí. Muž si sáhl do kapsy a vytáhl klíče. Jeden sundal a vtiskl ho mladíkovi do ruky.

„Šeříková 35, nejvyšší patro. Zítra večer. Přijď nebo nech bejt.“ Šel pryč. Student se za ním zadíval. Zamračil se a vzteky stiskl klíč.

Dojel do velké rodinné vily. Jedno z pater bylo celé jeho. Svlékl si sako od školní uniformy a zřítil se na postel. Vyndal klíč od Sama. Zadíval se na něj.

„Do hajzlu, co si ksakru myslí?!“ Promnul si obličej a zajel prsty do vlasů.

„Do hajzlu.“ Zavřel oči.

 

Zadíval se na jmenovku na dveřích. Zhluboka se nadechl a strčil klíč do zámku. Trochu doufal, že nebude pasovat, dveře se ale otevřely. Vešel do velkého bytu. Obývací pokoj byl spojen pultem s kuchyní. Nad ním plošina s ložnicí, koupelnou a šatnou. Zack se zadíval na velkou dvoulůžkovou postel. Zamračil se a raději si šel nalít něco k pití. Sedl si na pohovku a čekal na Sama.

 

Ráno se probral. Zmateně se rozhlédl. ´Usnul jsem.´ Promnul si oči. V duchu zaklel, když si uvědomil, že ho muž svlékl do trenek.

“Ráno.” Rychle zvedl hlavu, Sam stál ve dveřích do koupelny. Přešel k posteli a sedl si na ni.

“Taky. Mohl jste mě vzbudit.” Muž se pousmál.

“Přišel jsem hodně pozdě. Za což se omlouvám. Navíc jsem ti chtěl dát trochu času poprat se s tím rozhodnutím.” Zack udiveně zvedl obočí. Zamračil se.

“Nepotřebuju se s ničím...” Zmlk a cukl sebou. Sam vztáhl ruku a prsty mu zajel do vlasů. Přitáhl si ho blíž. Zack se zachvěl, když ucítil měkké horké rty. Čekal odpor a hnus. Psychicky se na ně i připravil. Celý den si dodával odvahu a ani jedinou minutu nepomyslel na to, že je tu ještě druhá možnost. A to ta, že by to vlastně mohlo být příjemné. Dotek Samových rtů ale příjemný byl tak jako jejich něžná péče. Mladík trochu váhavě odpověděl, muž toho hned využil. Zack se trochu odtáhl, když se ke rtům přidal příjemně neodbytný stejně něžný jazyk. Jejich rty ale zůstaly spojené. Uvědomil si pohyb svých vlastních paží. Zrovna se ovinuly kolem Samova krku a jeho tělo se k muži přitisklo. Nedokázal tomu zabránit, možná ani nechtěl. Nebyl si jistý. V jednom si ale jistý byl. Nikdy se mu tolik nelíbilo někoho jen líbat. Možná to bylo věkovým rozdílem. Přece jenom Sam byl určitě zkušenější než spolužačky. Na druhou stranu už byl i se staršími dívkami a ani s nimi se mu to tak nelíbilo. Dlouho tiše beze slov promlouvali. Sam se kousek odtáhl.

“Musím jít.” Nadechl se zhluboka. Očividně na něj polibek zapůsobil úplně stejně. Zack se mu překvapeně zadíval do očí. Sam se usmál. Pohladil jeho rty svými a odtáhl se. Čekal, že se mu to bude líbit, ale že takhle tedy ne. Trochu pobaveně si pomyslel, že jejich sex ho pravděpodobně zabije. Vstal.

“Ale...” Nechápal Zack.

“Nemusíš se bát, máme před sebou necelý dva měsíce. Času dost.” Jak čekal, mladík se zamračil.

“Nedělej si iluze, netěším se.” Začal muži automaticky tykat. Proč by taky ne. Budou spolu přece spát. Sam s pobaveným výrazem zašel do šatny. 

Oblékl si hnědé kožené sako a zadíval se na mračícího se mladíka. Měl ještě stále zrůžovělé tváře a jemně zarudlé rty. Stoupl si k němu a dotkl se ho pod bradou. Zvedl obličej ke svému a opět políbil. Mladík se mu dlaněmi zapřel o prsa a silou se odtáhl.

“Ten klíč si nech. Můžeš tu klidně počkat nebo přijít potom. To záleží na tobě. Večer tě tu ale chci vidět.” Zack měl nasazený jeden ze svých tradičních vše odmítajících výrazů. Zamračil se, ale přikývl. Sam seběhl schody a byl pryč.

“Bastard.” Bouchl mladík pěstmi do peřiny. Vstal a šel si udělat něco k jídlu. Překvapeně se zadíval na připravenou snídani a kávu v překapávači. Nasnídal se a šel si byt prohlédnout za denního světla. Zjistil, že dveře v obývacím pokoji vedou do malé soukromé tělocvičny. S pokojem ji také spojovala velká terasa. Vyšel ven. Vítr mu okamžitě vytvořil na hlavě něco nepopsatelného. Opřel se o zábradlí a zadíval se dolů.

Den strávil prohrabováním se Samovi ve věcech. Obvykle by něco takového neudělal – takhle někomu lézt do soukromí. Udělal to z prostého trucu. ´Navíc spolu budem spát, mám právo o něm něco vědět.´ Moc toho ovšem nenašel. Počítač byl pod heslem a v bytě nebyly žádné fotky. Nic.

V noci stál na terase a sledoval noční město. Na sobě Samovu mikinu s kapucou, kterou našel v šatně. Byla mu velká. Přece jenom Sam byl o nějákých dvacet čísel větší a celkově mohutnější. V tu chvíli mu to ale vyhovovalo, protože se do ní mohl dokonale zabalit. Stál a užíval si její měkkost, tak jako Samovu příjemnou vůni, kterou na sobě nesla. Neustále v něm vyvolávala vzpomínky na jejich dnešní polibek. Pocity, které při něm cítil. ´Proboha, vzpamatuj se.´ Pokáral se, nedokázal ale myslet na nic jiného. Proto ani nevnímal otevření dveří a Samův pozdrav. Muž vztáhl ruku k jeho rameni. Mladík ho za ni bleskově chytl. ´Tak přece jen bere.´ Pomyslel si Sam spokojeně. Rozhodně by se neměl nechat takhle překvapit. Jeho student ne. Zackův zamyšlený výraz se vyčistil a on si uvědomil, kde je a kdo stojí proti němu. Pustil ho.

“Promiň, jen jsem...” Zmlk, když si všiml, Samova úsměvu.

“V pořádku, omlouvu bych chtěl slyšet až po poklepání na rameni.” Zack se pobaveně pousmál.

“Jed si něco?”

“Vlastně jsem čekal na tebe. Myslel jsem, že přijdeš dřív.” Dodal mladík. Uvědomil si, co řekl. ´Hrabe ti?´ Sam přikývl a šel za ním dovnitř. Spolkl svůj návrh, že něco připraví. Zack z trouby vytáhl zapečené těstoviny. Všiml si mužova výrazu. Zrudl a zamračil se.

“Nudil jsem se, máš zaheslovanej počítač a tvoje knihovna těžce kopíruje tu mojí.” Sam nic něřekl a vyndal dva talíře. Ohřáli si večeři a oba se do ní hladově pustili. K jeho překvapení to bylo výborné.

“Jedno z mála jídel, který zvládnu... ale učím se.” Odpověděl mladík otázce. ´Učím se? Proč mu všechno vysvětluju?´ Absolutně nechápal své chování. Najedli se.

Muž zašel do koupelny. Zack nejistě seděl na posteli a čekal, co se bude dít. Spletl se, když si myslel, že se dokonale připravil. Že je smířený s tím, co ho čeká. Lehl si a zadíval se do stropu. Ruce pod hlavou. V životě se ničeho tak nebál. I když dnes ráno... dotkl se rtů. ´Jo, ale to byla pusa, pouhá pusa...” Zavřel oči. ´Seber se Zacku... proboha, seber se.´

Sam se na něj zadíval.

“Zacku?” Sedl si k němu.

“Zacku.” Pohladil ho po tváři. Mladík něco zamumlal a spal dál. Sam se pousmál a opatrně ho svlékl. Přikryl a lehl si k němu. Tak jako předešlou noc neodolal pokušení vzít ho do naruče. Vlastně byl sám unavený a byl rád, že leží.

“Dobrou.” Políbil ho na čelo a pevně objal.

 

Zack si ještě v polospánku uvědomil, že ho někdo drží a jeho teplota a objetí ho příjemně kolébají a hýčkají. Jako malé dítě se spokojeně zachumlal do hřejivé náruče a doufal, že se nevzbudí. Snový oblak kolem se pomalu rozplýval a rozplýval. Náruč stále zůstávala. Otevřel oči a zadíval se do holé vypracované hrudi. Zvedl oči k majiteli. Muž stále spal. Spokojeným, klidným spánkem. Zack si prohlížel jeho rysy.

Sam pomalu otevřel oči. Byly teplé karamelovo-medové barvy, stále lehce zamlžené. Sklopil je k mladíkovi. Ještě polospící se sklonil ke rtům a vpil se do nich svými. Dokonale překvapený Zack je s povzdechem přijal. Mužovy polibky byly čím dál víc naléhavější, i když se zdálo, že vlastně ještě spí. Svezl se k mladíkovu krku a něžně laskal opálenou kůži. Zack podvědomě naklonil hlavu na stranu, přizvedl bradu a zavřel oči. Prsty jemně hladil Sama po pažích a ramenech. Vždy byl aktivnější z milenců, teď se ale nechal hýčkat. Zadržel dech a otevřel oči, když muž prsty zajel pod látku trenýrek. Zavrtěl se, když ucítil horkou velkou dlaň kolem svého penisu. Až v tu chvíli si - překvapen - uvědomil své vzrušení. Opět zavřel oči, když Sam začal rytmicky pohybovat rukou.

Samův sen byl čím dál víc ostřejší až si uvědomil, že se přenesl do reality a to horké tělo pod ním je skutečný Zack. Zvedl se k mladíkovu obličeji. Všiml si zapálených tváří. Měl zavřené oči, pootevřené rty a hlasitě oddechoval. Sam se usmál a zašeptal mu tiché dobré ráno do úst. Zadívali se do očí. Zack se pousmál a přitáhl si ho k sobě. Už nedokázal jinak. Nato se mu to moc líbilo. Nechal si svléct poslední část oblečení, kterou měl a naprosto důvěřivě svěřil své tělo Samovi. Ten ho přijal a hýčkal jako drahocenný dar. Ochutnal snad každou část až se nakonec, usazený mezi mladíkovými stehny, opět sklonil ke rtům. Zack zmateně zamrkal. ´To je... neuvěřitelný. Je...” Objal Sama kolem krku a snažil se pod ním pohodlněji uvelebit. Muž mu pomohl.

“V pořádku?” Přejel svými po jeho rtech.

“Ano. Jen je to... nezvyk.” Přivřel oči, když se Sam pomalu pohl. Spokojeně se pousmál.

“Pokračuj.” Zašeptal a opět si přitáhl jeho rty. Muž se usmál a rád ho poslechl. Těšila ho představa, že Zackovi se to líbí stejně jako jemu. Všechny výčitky, že mladíka vydírá byly ta tam. Tohle zato stálo. Dostal se k němu a teď už ho ze své náruče nepustí.

 

Zack trénoval ve své soukromé tělocvičně. Zasténal. ´Bastard.´ Pomyslel si. ´Poprvý a on mě celej den nepustí z postele.´ Zuřil v duchu. Protáhl se a otočil hlavu k zvonícímu mobilu. ´Ještě že je neděle.´

“Jo?” ´Kretén.´ Nepodíval se ani na číslo.

“Ahoj, to jsem já.” ´Příště ho něcím praštím.´

“Kdo?” Zvedl láhev a napil se.

“Karen.” ´Nejlíp železnou tyčí... Karen?´ Pomyslel si.

“Promiň, jaká... Karen z Vřískotu?” Vzpomněl si. ´Značek je všude dost.´

“Ano, co děláš dnes večer?” Ozvalo se radostně z druhé strany drátu.

“Takovej pocit, že jsem dnes večer tam.” Zapátral v paměti. ´To sis fakt vybrala chvíli na zavolání... a pak ho přivážu ke...´

“Výborný, tak se uvidíme tam? Slíbils mi pití.” ´A sex... vážně sis nevybrala dobrou chvíli.´ Rodil se mu v hlavě plán, co všechno bolestivého Samovi provede. ´Včely jsou dobrá pomsta, nebo mravenci.´

“Jo jo, jasně. Měj se.” Zavěsil a zamyšleně se zadíval na oblohu. ´Kde ksakru vzala moje číslo?´ Najednou se mu vybavil Sam. S vášnivým, zvláštně zamlženým pohledem, který měl včera v očích. Zároveň s něhou a něčím hřejivým. Chlapecky uličnický úsměv v jinak tvrdém lehce chladném nečitelném obličeji. Začaly se mu vybavovat i jiné části Samova těla.

“Zabiju ho.”

 

Rozhlédl se po klubu. Všiml si hloučku známých a namířil si to k nim. Pozdravil a mávl na barmana. Ten se usmál a přikývl.

“Čautě, hledalo tě tu nějáký kotě.” Usmál se spolužák Simon.

“Tvářila se dost použitelně.” Dodal.

“Hmmm... posluž si, nemám náladu.” Mladík se pousmál.

“Že by ti Tina dávala tolik do těla?” ´Jo, kéž by Tina.´ Vzpomněl si na hříšnici z šatny.

“Jen jsem to přehnal s tréningem... díky.” ´Nebo s trenérem.´ Pomyslel si a vzal si od barmana pití.

Sam stojící u baru s Chrisem – vůdcem rytířů si všiml mladíka, stojícího opodál. Kolem poznal pár dalších studentů ze školy. Za Zackem na barové židli seděla dívka a on stál mezi jejíma rozkročenýma nohama. Objímala ho kolem hrudníku. Měl černou košili s vysokým límcem a manžetami, svázanými dlouhou šňurkou. Její konce volně visely z rukávů. Dotýkaly se prstů. Ve vlasech černou jemně zdobenou látkovou čelenku.

Studenti se očividně bavili. Vedli hlasitý, rozesmátý hovor. Zackův přítel něco vyprávěl. On mu do toho skočil. Všichni se rozesmáli. Student naznačil ránu a dívka sedící za Zackem ho schovala do své náruče. Přítel se zasmál a pokračoval ve vyprávění. Mladík skoro ležící na dívce, k ní zaklonil hlavu. Usmála se. 

Sam pevně stiskl skleničku, jeho výraz zchladl. Udiveně zvedl obočí, když rty dvojice se nesetkaly, jak čekal. Místo toho mladík zvedl dívčinu ruku a jemně ji políbil. Až teď si všiml zvláštní aury, která z obou vyzařovala. Jakoby mezi nimi bylo něco silného, ale milenecká láska to určitě nebyla. Výraz polevil a on celý večer nedokázal jinak, než mladíka sledovat.

 

“Co si myslíš, že děláš?” Simon, tisknoucí své rty na Kareniny, se otočil. Zvedl hlavu a zadíval se na pravděpodobně mladšího a měnšího bratra nějákého kolose. Nechápavě na něj hleděl. Karen vyděšeně rozšířila oči.

“Lenny?” Řekla s bolestným výrazem. Simon měl stále nasazený svůj nechápavý výraz, změnil se v šokovaný. Otočil hlavu k dívce.

“To je tvůj přítel?” Přikývla.

“Do hajzlu.” Narovnal se Zack, který si všiml trojice. Simon zrovna uhl před obrovo ránou. Rychle si to přes vytrácející se spolužáky a návštěvníky clubu namířil k nim. Přítel si ho všiml.

“Seznam se. To je Lenny, její přítel.” Zack nevěřícně otočil hlavu k dívce.

“Máš za přítele tuhle zbraň hromadnýho ničení a koketuješ s ostatníma? Si úplně pitomá?” Lenny se přestal snažit rozbít Simonův obličej a otočil k němu rozzuřeně hlavu.

“Do hajzlu.” Namířil si to Sam k potyčce. Chris se za ním nechápavě protahoval mezi lidmi.

“Co blbneš?”

“Zabije ho.”

“A dál?”

“Jsou to mí studenti. Nehledě nato, že jsi Rytíř.” Otočil k němu hlavu. Chris vytvořil nevinný výraz.

“Mám volno.” Sam se zasmál a zakroutil hlavou.

“Mimochodem, nejsou to žáci z Chrámu, pak ti to vysvětlím.” Muž jen přikývl.

Zack uhl před pár údery a narazil svou pěstí do mužovy tváře. Opravdu doslova narazil. Byl si jistý, že jeho bolí ruka určitě víc než druhého tvář. Povedlo se mu ho znovu a znovu zasáhnout.

“Proboha, čim ho to krmíš?” Uhl před ránou a očima hledal ochranku. V poslední chvíli chytl mužovu ruku a snažil se ji udržet od sebe. Někdo paži chytl a zkroutil za Lennyho záda. Zack nevěřícně, tak jako ostatní studenti, sledoval Sama. Udržel muže v předklonu, i když menší problémy s tím měl.

“Myslím, že ses už předved dostatečně.” Zamračil se Chris. Muž něco vztekle zavrčel a prudce odstrčil Samuela na stojící studenty. Zvedl oči k muži. Udiveně zvedl obočí, když si uvědomil, na koho se dívá.

“Rytiř?” Řekl nejistě. “Moje chyba... jdeme.” Otočil hlavu k dívce. V tu chvíli dorazila ochranka.

“V pořádku, už odcházím.” Odstrčil je a šel pryč. Dívka za ním. Otočila se k Simonovi.

“Si se zbláznila, ne? Na to zapomeň.” Zamračil se a držel se za ránu na tváři. Zackova přítelkyně si k němu stoupla a prohlížela si zranění. Mávla na barmana. Ten už sypal kostky ledu do utěrky. Zack zvedl oči k učiteli.

“Díky, tohle na mě bylo trochu moc.”

“To asi na každýho. Byls dobrej.” Ozval se Chris. Zack k němu otočil hlavu. Přikývl.

“Díky. Jsem Zack.” Podal mu ruku. Chris svoji. Mezi studentkami a i studenty to zašumělo. Rytíři byli vzor pro všechny a Chris byl brán za jejich vůdce.

“Potřebuju panáka.” Ozval se Simon a nechal se opečovávat dívkou.

“To je nás víc, byl děsivej.” Usmál se nějáký student.
“Jo a vy jste hrdině pomohli.” Řekl Simon pobaveně a nechal jim nalít pití.

Připili si a mladík pro jistotu objednal další rundu. Zack si držel obklad na ruce a tiše poslouchal rozhovory na téma Obr Lenny. Zadíval se zamyšleně na svou ruku.

“Půjdeme?” Zvedl oči po hlase. Dívka se usmála roztomilým úsměvem.

“Zítra vstávám.” Přikývl a hodil do sebe nápoj.

“My se loučíme, mějte se.” Zavěsil ji do sebe a vedl pryč. Všichni se za nimi zadívali, Studentky ji začaly nazývat zlodějkou jejich Zacka a dožedovaly se vysvětlení, kdo vlastně dívka je. Sam opírající se o bar zpozorněl a přestal vnímat dívku, která mu něco povídala.

“Ona na něj narozdíl od vás, mé dámy, má nezpochybnitelné právo.” Usmál se Simon.

“Je to jeho snoubenka.” Vytáhl mladík eso z rukávu. Rozesmál se, když jedna z dívek vyprskla nápoj a ostatní nasadily naprosto šokované výrazy. Sam se snažil skrýt svůj. To ve spisu tedy rozhodně chybělo. O dívce tam nebyla ni jediná zmínka, i když na pár fotkách ji zahlédl.

“Takže pokud si ho chcete ještě užít, nejvyšší čas.” Pokračoval Simon.

“Ale... vždyť to by se přeci někde psalo, kdyby se zasnoubil.” Protestovala dívka.

“Když byl malý díďo, ještě´s ho neznala. Zasnoubili je rodiče.” Spolužáci na něj nevěřícně hleděli.

“Jak se jmenuje?”

“Benedikta, říká jí Ben.” Sam sebou cukl. ´Ben.´ Tak se spletl, o ní zmínky ve spise byly. Ale nějak nepochopil, že jde o dívku. Ze záhadného důvodu byla i ve spise napsána jako Ben a údaje o zasnoubení chyběly. Zamračil se.

 

Sam dorazil domů po ranním tréningu. Překvapeně hleděl na mladíka. Seděl na pohovce, nohy zkřížené pres sebe a krmil se jídlem na objednávku. Přitom sledoval televizi. Měsíc uběhl jako voda a oni dva se vídali skoro každý druhý den. Mluvili o věcech, které je zajímají, jen ne o jejich soukromí.

“Zdravim.” Zack k němu otočil hlavu.

“Taky. Přines jsem oběd.” Ukázal vidličkou směrem k několika krabičkám. Vrátil se pohledem na obrazovku. Sam odložil sako a sedl si k němu. Našel svůj oběd, pohodlně se opřel vedle mladíka a věnoval se jídlu.

“Slyšel jsem něco o tom, že tě sleduje Diana.” Odložil mladík krabičku a příbor. Muž k němu nechápavě sklonil hlavu.

“Hmm... učí matiku. Mezi studenty koluje, že si tě prej vyhlídla.” Sam pokrčil rameny.

“To ji přejde.” Zack zakroutil hlavou.

“Očividně ji ještě neznáš, ta ženská je... “ Zakroutil opět hlavou. 

“Se mnou to taky ještě nevzdala. Neustále se mě snaží vykopnout ze školy a já si nějak nemůžu pomoct neprovokovat, když ji vidím.”

“To asi u všech, co jsem slyšel.” Zack se zasmál a obkročil jeho nohy. Sedl si mu na stehna a do úst zašeptal něco o jisté výjimce. Sam se usmál a chytl ho kolem pasu, potom co odložil krabičku.

“Dobrej učitel se prostě nezapře.” Mladík se jen pousmál a věnoval se jeho rtům. Ani po měsíci se mu nepřestávalo líbit stále znova a znova je ochutnávat. Možná se mu to líbilo čím dál tím víc. Tak jako jejich společné chvíle. Nikdy by nevěřil, že se mu to bude vážně tolik líbit. Zapomněl na všechny své milenky a věnoval své tělo a něžnosti jen Samovi. Už delší dobu přemýšlel, zda se do dnešního dne pletl ve své orientaci nebo je to Samem.

 

Rozhlédl se po clubu. Prostě to musí vědět. I když dost dobře nechápal, proč potom tolik touží. Za necelý měsíc vše skončí a už ho pravděpodobně neuvidí. Takže je to vlastně nepodstatné. I přes to sem dnes přišel. Eliotovo club byl znám po celém městě jako velice utajený ale hlavně elitní. Přece se nebude namáhat sbalit bůhvíkoho bůhvíkde. Tady si hezky vybere a bez nežádoucích následků. Jeho zamyšlení přerušil mladík, který se k němu postavil. Otočil k němu hlavu a zadíval se do krásného obličeje lemovaného neposlušně se kroutícími prameny. Usmíval se milým hřejivým úsměvem. Jestli tomu Zack dobře rozumněl, nabízel mu společnost. Skoro už kývl, když si všiml jiného společníka. Byl podobné výšky jako Sam, temně rudých vlasů a šedivých očí. Měl pravidelný krásný obličej tvrdších rysů. Na sobě černou košili z husté krajky a černé kalhoty. Stál u jednoho z boxů. V něm seděla skupina mladých žen a jak se zdálo tři společníci. Rudovlasý stál opřený za jedním z nich a bavil sedící svým vyprávěním. Anděl kopíroval pohled. Pousmál se.

“To je Nicola.” Zack k němu překvapeně otočil hlavu.

“Přivedu ho. Zatím se posaď na bar a něco si objednej, dobře?” Jen přikývl. Poslechl ho. Sedl si na bar a objednal si pití. ´Co tu k sakru dělám?´ Pomyslel si. Když se za ním ozval příjemný sametový hlas, skoro spadl ze židličky. ´Nenávidím toho učitelskýho kreténa. Od tý doby, co se mi vecpal do života, se chovám jak idiot.´ Zuřil bez hlasu. Otočil se a podal muži ruku.

“Jsem Nicola, ta kudrnatá rozkošnost za mnou Daniel.”

“Já Zack.” Podal ruku i druhému.

“Prý si žádáš NAŠI společnost.” Zdůraznil Nicola. Zack se zarazil. Naši? Ale proč ne. Přikývl. Muži se pousmáli a sedli si k němu. Netrvalo dlouho a společníci vytvořili zábavnou, smíchem a pitím nasycenou atmosféru. Zack chvílemi přemýšlel, na kolik ho ta zábava asi přijde. Daniel se omluvil a namířil si to k muži, který zrovna přišel. Ten se skoro až šťastně usmál a hned ho vedl pryč.

Nicola si prohlížel Zacka, který se za mužem zadíval. Měl něco v očích. Něco provokativního. Živočišného. K tomu to byl sebevědomý mladík. Inteligentní a zábavný.

“Hmmm... už chvíli přemýšlím, co tu vlastně hledáš.” Mladík k němu zvedl oči. 

“Společnost určitě ne a nemyslím, že ti jde o sex, i když k němu pravděpodobně směřujem.” Zack se zamračil.

“Na tom přece nesejde, není tvoje starost proč tu jsem. Důležitý je, že tu jsem.” Muž se usmál klidným úsměvem.

“Nečerti se hned, rád bych jen věděl, co mě dnes v noci čeká.” ´Nečerti se?´

“Jsem tvůj zákazník. Platící. Nechovej se ke mně jak k malýmu. Připomínáš mi...” Zarazil se. Koho to chtěl říct? Sama? Vážně ano. Sama. Proto si ho všiml mezi ostatními. Vyzařuje to samé. Stejnou zvláštně rozvážnou sílu a zároveň lehký chlad a tvrdost. Nicola četl měnící se pocity v jeho obličeji. Pousmál se.

“Půjdeme?” Zack k němu překvapeně zvedl hlavu. 

“Tady to nevyřešíš.” Zack se zadíval do krásných podmanivých očí, jakoby se neustále lehce pobaveně usmívaly. Přikývl a mávl na barmana. Zavolal jim řidiče.

Nicola se zadíval na dům, ke kterému dorazili. Zack ho dovedl do svého patra.

“Říkal jsem si odkud ten tvůj obličej znám.” Rozhlédl se po bytě a namířil si to k baru.

“Pití?” Mladík jen přikývl a rozvalil se do křesla. Nicola mu podal skleničku a svlékl si sako. Tohle tedy rozhodně neměl ve zvyku. Sex se zákazníkem na první schůzce. Ve skutečnosti spal jenom se dvěma stálými zákazníky. Zack ho už od prvního okamžiku přitahoval. Během jejich rozhovoru chvílemi přemýšlel, kdo koho bude strkat do postele. On. Jeden z Eliotových černých koní. Mladík do sebe hodil nápoj a vstal. Stoupl si k muži a chytl ho za košili.

“Musím to vědět.” Zadívali se do očí. Muž se pousmál a vzal jeho obličej do dlaní.

“Rád pomůžu.” Přitáhl si ho. Už když se jejich rty setkaly a jejich ruce pomalu putovaly po těle toho druhého – věděl to. Srdce se nechvěje a netetelí nad tím dotekem. Není to jen tím, že by měl rád muže. Je to Sam. Sam a jeho měkké rty a hřejivé ruce. Lehce šibalský úsměv a tajemný pohled. Něžná přesto pevná bezpečná náruč. I ta mrazivě klidná tvrdost, kterou ukazoval na hodinách a pak odhazoval při intimních chvílích.

´Teď když to vím... to je příjemný.´ Vzdychl si, když ho Nicola jemně hladil rty po rameni. Muž se pousmál a pobídl ho, aby ho odvedl do ložnice.

´Možná je to jen sex, ale proboha... je dobrej.´ Utekl Zackovi sten, když si ho Nicola pomalým pohybem zezadu vzal a začal se skoro až líně pohybovat. Jeho pomalé pohyby dráždily Zackovy smysly a probouzely v něm silnější a silnější touhu. Netoužil po ničem jiném než aby to Nicola skončil. Tvrdě a rychle. Muž jakoby četl myšlenky, ho poslechl. Mladík pevně svíral příčky postele a se Samovým jménem na rtech vyvrcholil, společně s Nicolou. Ten ho objal kolem pasu a zlehka ho zalehl. Zhluboka oddechoval do mladíkova krku.

 

Zack se ráno probral. Promnul si oči a vzpomněl si na noc. Rychle otočil hlavu ke spícímu muži. Ležel na zádech. Ruku za hlavou a spokojeně se rozvaloval. Lehká přikrývka ho zahalovala po pás a tak mohl mladík obdivovat atletickou štíhlost postavy. Byl to opravdu krásný muž.

´Možná až skončí moje dohoda...´ Udělalo se mu zle. Sam. Svědomí ho začalo zasypávat provinilými myšlenkami. Nechápal proč. Vždyť ten muž ho přece vydírá, jak může mít černé svědomí z dnešní noci? Neudělal nic špatného. Určitě ne. Vždyť spolu nechodí. ´Nechodí? Chodit s ním?´ Kde se proboha to vzalo v jeho hlavě? Otočil hlavu k muži, který se protáhl. Stejně bravůrně jako to dělají kočky. Zack se pousmál.

“Dobré ráno.” Nicola pomalu otevřel oči a promnul si je. Sklopil k mladíkovi. Lehce ochraptělým hlasem pozdravil.

“Takže sis to asi pořešil.” Konstatoval. Zack udiveně zvedl oboči.

“Hmmm... z tvého Samueli.” Vysvětloval muž. Mladík na něj nevěřícně hleděl.

“Řekl jsem jeho jméno?” Nicola přikývl. Mladík se zamračil ale přikývl.

“Chtěl jsem vědět, jestli je to on nebo... no řek bych, že oboje.” Muž se pobaveně zasmál.

“Ale on bude hlavní důvod.” Zack se opět zamračil.

“Nevím, co to se mnou je. Za měsíc všechno skončí a já se jak idiot ujišťuju v tom, že...” Zmlkl.

“K němu něco cítíš?” Pomohl Nicola.

“Nic k němu necítím. Jenom prostě... mi vyhovuje.” Muž se pobaveně pousmál.

“Když myslíš. Za měsíc všechno skončí?” Zack se na něj nesouhlasně podíval, ale ke svému úžasu mu vše vysvětlil. Nicola se tvářil čím dál víc pobaveně. Mmladík dovyprávěl a on prohlásil, že to opravdu zní jako Samuel. Student neskryl své překvapení.

“To vydírání mi k němu moc nesedí, na druhou stranu vždy šel za svým cílem a dostal, co chtěl.” Zack se zatvářil lehce zaskočeně.

“Vážně tě to nikdy nenapadlo? On přece nemá potřebu někoho vydírat kvůli sexu.” Zack přiznal, že tak nad tím nikdy nepřemýšlel. ´Navíc proč by učil tam, když má Chrám.´ Pomyslel si Nicola, ale nahlas to nevyslovil. Samuel očividně neřekl mladíkovi, co je jeho hlavní zdroj peněz. Musel k tomu mít nějáký důvod. 

 Zack jim připravil snídani a během ní vyzvídal ohledně Samuela.

 

kapitola II.